| Dýně . |
 |
(4.6.2011 9:39:23)
Eleonor, spíš jde o ten přístup. Mělo by se snad třeba říct"ukliď to prosím", než jen "ukliď to". To "prosím" mi přijde celkem důležité.
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 9:43:32)
No nechci zas a opět rýpat ,ale "prosím" bych použila a používám,když po někom chci nějakou službu-dones mi prosím hrnek atd.Svoje děti vedu k tomu,aby si po sobě uklízeli,jsou to jejich hračky a když je rozházejí je normální,aby je uklidili.Proč bych je měla prosit?
|
| Dýně . |
|
(4.6.2011 9:51:21)
Pawlo a když někde nechá kelímek od jogurtu tvůj manžel, kamarádka, tchýně..taky na ni zvýšeným hlasem houkneš "Uklidit"?
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 11:50:23)
No spíš ten kelímek vyhodím sama,ale pokud mám pocit,že to dělá pořád tak řeknu ukliď si to.Dítěti,protože ho chci vychovat k tomu,že bude považovat za samozřejmé,že si po sobě ulidit,to budu říkat vždy.Pokud prosím,dávám mu najevo,že je to něco navíc jeho dobrá vůle a to by uklízení po sobě být nemělo.
|
| Dýně . |
|
(4.6.2011 12:02:45)
Takže než poprosit tchýni, známého, kolegu z práce, tak to raději uklidit sama? Zřejmě kelímek zapomněli, tobě vadí, jim ne, tak je poprosíš, co je na tom divného? Tchýně a kolega by tě mohli poslat za autoritativnín"příkaz" kam slunce nesvítí a to by ti nemuselo být příjemné, že? Dítě už zpacifikuješ. Tohle jednání považuji za slabošské.
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 13:23:34)
Nerozumíš,manžela,tchýni nevychovávám,dítě ano.A psala jsem,že i tomu manželovi,kdyby to dělal pravidelně,řeknu ať si to po sobě uklidí a rozhodně ho nebudu prosit,nicméně to je samozřejmá věc,nic o co bych se musela prosit a k tomu vedu děti,aby neuklízely kvůli mě,protože jsem je poprosila,ale automaticky věděly,že když ony něco vytáhnou,tak si to ony uklidí.
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 13:47:29)
A ještě dodám,že p.učitelka má právo požadovat dodržování předem stanovených pavidel(což úklid hraček určitě je),otázka je co myslíš tím,že na něj houkla,jestli zvýšila hlas,nebo se jen netvářila dostatečně mile,to už nebudu posuzovat,u toho jsem nebyla.
|
| Dýně . |
|
(4.6.2011 13:53:57)
Pawlo, nevím, jak bych ten příkaz popsala..přemýšlím, jestli se něco podobného objevilo v nějakém filmu..Asi bych to přirovnala k filmům o vojácích, kdy velitel roty řve na vojáky "lehnooout, vztyk"..Samozřejmě je to jen přibližné přirovnání
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 13:59:52)
No to je právě to,že záleží na tónu hlasu atd.Samotné slovo prosím není nutné v případě,že má dítě plnit svou povinnost,ale určitě není adekvátní zvyšovat hlas,takže asi tak.
|
| Dýně . |
|
(4.6.2011 14:04:05)
Pawllo, tak podle RaR by to asi bylo tak, že by si pronesla "ten svetr", či "péťo, kelímek od jogurtu"(kdyžtak mě někdo opravte)..to je napomenutí. Já tu neřeším, že mi někdo houkl na dítě, ale jestli ty postupy byly korektní v rámci této teorie, páč mi přišlo, že to moc nefungovalo.
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 14:20:49)
Woody,no právě já na teorie moc nehraju,spoléhám na zdravý selský rozum,takže podle RaR moje rady nejsou stopro,ale nemyslím si,že je to na škodu.
|
| Dýně . |
|
(4.6.2011 14:34:01)
Pawlo, jj. To napomínání by asi ale teda mělo probíhat tak, že neřekneš "ukliď to", ale spíš "na stole máš kelímek od jogurtu"....při neuposlechnutí bych přitvrdila "co bude s tím kelímkem?"..no a potom už nevím, asi by přišla na řadu rákoska a klečení na hrachu  To jen tak rekapiluji, čeho jsem se tu dobrala
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 14:36:47)
Klečení na hrachu je zastaralé.Já to dělám jednoduše,Ty neuděláš,já neudělám a piš si,že já mám v zásobě dost věcí,o které dítě stojí,takže si snadno spočítá,že je lepší jet podle pravidel.
|
| Dýně . |
|
(4.6.2011 14:45:20)
Tak to je ten dopad toho přirozeného důsledku Tak to funguje i v životě mezi přáteli, kolegy atd.
Osobně nemám ráda třeba zakazování televize a chození ven. Pokud dítě nevynese koš, půjdu s ním tedy já, ale zase nebudu mít vůli s ním jít koupit v nejbližší době nové džíny, nebo boty, které by si tak moc přálo a budu na něj naštvaná..myslím, že děti nemají samy o sobě rády doma dusno a ten koš nakonec vynesou.
|
|
|
| withep | 
|
(4.6.2011 17:30:51)
Kelímek od jogurtu . Já jsem to celé nečetla a jen shodou okolností použila stejnou situaci  .
|
| Dýně . |
|
(4.6.2011 19:39:42)
Withep, no jo, kelímky od jogurtu , to je mor většiny domácností
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Dýně . |
|
(4.6.2011 13:49:13)
Pawlo, ale uklidí si to, až uznají za vhodné, až si dohrají. Pokud z nějakého důvodu TY potřebuješ, aby si to uklidili hned, tak je poprosíš. Co je na tom tak těžkého k pochopení? Jsou to normální základy slušného chování
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 13:53:06)
Já nepotřebuju,aby si uklidili dokud si hrají,ale když skončí tak je samozřejmostí,že to uklidí.Pokud to neudělají tak je neprosím,ale napomenu.Mě taky nikdo neprosí,abych dělala věci,které jsou samozřejmé a dané nějakými pravidly,prosba je na místě pokud od někoho něco chci,nějakou službu pro sebe.
|
| Dýně . |
|
(4.6.2011 13:57:38)
Tak to mluvíme o trochu odlišných případech. Taky je něco jiného, připomenout sedmiletému dítěti "kelímek" a připomenout to dítěti tříletému.
|
|
| Dýně . |
|
(4.6.2011 14:00:41)
Pawllo, pokud někam potřebuješ odejít a ony si hrají, tak je to taky něco jiného.
|
|
|
|
| Siddhártha | 
|
(4.6.2011 15:43:07)
Já teda své děti prosím, to, že uklízejí pro sebe, mají dávno vysvětlené. Jenže jsou to jejich hračky, jejich pokoj a jsem to já, komu se tamtudy špatně prochází, ony se tam orientují dobře, jsou to jejich hračky, ony si to chtějí nechat tak,jak jim to vyhovuje. Jsem to já, kdo chce změnu. Proto je podle mě na místě slovo prosím. Taktéž, když starší připomínám, aby po sobě dala nádobí do dřezu. V klidu ji poprosím. Příkazem z toho udělám spíš povinnost, která se musí plnit, protože to prostě máma chce.
K dětem se chovám jako k dospělým. Když od dospělých něco chci, poprosím (i manžela, který by denně nechával kelímek od jogurtu prostě poprosím, aby už to uklízel). TAktéž jim děkuji apod.
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 16:56:39)
Sidharto a Tebe rodina taky prosí abys umyla nádobí atd?Já mám za to,že samozřejmé věci,jako sebeobsluha,uklízení věci,kterou jsem já vytáhla nevžadují prosbu,to má být samozřejmé a nevidím na tom nic vojenského.Já si tady na diskusi RaR někdy připadám,že žiju v úplně jiném světě.
|
| Siddhártha |
|
(4.6.2011 17:24:40)
Pawllo, na diskuzi RaR si taky často připadám jako E.T.
Ale co se Tvého dotazu týče, ano, s manželem se prosíme o to, kdo co udělá, pokud jsou to činnosti, které jsou nás obou (pak ještě máme samozřejmě činnosti, která jsme si tak nějak přirozeně rozebrali a děláme je automaticky). Starší dcera mě taky prosí, např. včera mě proprosila, jestli ji zašiju dírku na šatech. ("Zašij to" bych fakt nepobrala, plus to, že děti jsou jako houby, dcera velmi rychle postřehne a použije a my se jen divíme, a ona nám pak jen řekne: "to říkal ten a ten taky tak).
Vůči dětem je to hlavně o příkladu. Já žádám a k tomu patří slovíčko prosím. Rozhodně při první žádosti. Při urgenci (pokud to není udělané do doby, která byla stanovena), už se samozřejmě nedoprošuju.
Dospělí mají jít způsobe chování příkladem. Pokud rodiče neříkají prosím, tak tím, že budu děcku jen říkat, že se prosím říká, ho to těžko naučím.
A nikdo nemluví o tom,že si má děcko dělat, co chce. Psala jsem o jiném pohledu na věc, konkrétně o pohledu dětském - dítě své roztahané hračky vnímá jinak, než dospělý. Ono má rozehranou hru, pro mě to už může být nepořádek.
A konkrétně příklad, který uvedla zakladatelka v příběhu. Pochopila jsem, že tam dítě bylo poprvé. Pokud je tomu tak, tak pak si myslím je na místě způsob žádosti s vysvělením (než pochopí, jaká pravidla tam platí). Třeba jen aby to uklidilo tam a tam proto, aby si s tím další děti mohly hrát, aby věděly, kde to najít.
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 18:25:42)
Sid.,právě pokud to není automatické,což by úklid hraček měl být.
|
| *Niki* | 
|
(4.6.2011 19:12:14)
No, zní to zvláštně... o MOntesori nic moc nevím, o RaRB tak trochu, já jdu na výchovu spíše intuitivně, někdy dobře, někdy hůře, každopádně představa, že při prvním setkání na mé dítě někdo jen houkne příkaz, popřípadě gestikuluje, jakoby bylo hluchoněmé, mi extra příjemná není:)
Své děti o úklid a jiné samozřejmé věci žádám, někdy prosím řeknu, někdy ne, když nemám dobrý den, i houknu:) Občas i ten posunek udělám, ale já jsem se svými dětmi už několik let a to každý den, víme, co od sebe očekávat - někdo, kdo mé dítě vidí poprvé, by se dle mě měl chovat kultivovaněji a lépe
My máme výhodu, že naše děti zvládají jakoukoliv pedagogiku, dva z nich chodili rok do školičky, která k Montesorri přičichla, zvládají pak bez problémů i tzv. normální školku - i když doma moc důsledná nejsem a chyby dělám.
Popis situace v úvodním příspěvku se mi nelíbí, resp. ta situace, příkazy či posunkování, zvlášť, když dítě vidí tu učitelku či hlídačku poprvé... to mi skutečně pedagogicky zvládnuté nepřijde. To si může dovolit rodič, který jinak s dítětem komunikuje normálně, s respektem, ale ne někdo napoprvé.
Co se nějakých kelámků týče, z toho dělat vědu by mě nenapadlo. Buď to uklidím, nebo požádám někoho, komu to patří, nebo to necháme ležet, sama po sobě neuklízím hned, nemám tudíž takové nároky ani na ostatní. Ve školce to děti zvládají dobře, každý jednou pochopí, že jiní lidé, jiné chování a jiná pravidla. Kvůli tomu doma buzerovat nebudu.
Že by na mě manžel houkl ukliď to, nebo já na něj, si fakt neumím představit:) I když by to mělo být samozřejmé, že si uklízím svoje věci. Ale my obecně neděláme haló kvůli trochu nepořádku.
Takže sumasumárum, chování pančelky v úvodním příspěvku mi respektující nepřišlo, zda "montessorické" posoudit neumím.
Mé děti prospívají, když se k nim chováme s láskou a slušně, na pedagogice nesejde
|
|
| Siddhártha |
|
(4.6.2011 19:23:47)
Pawllo, ale automatické je i uklízení dospělých. A přesto si nedovedu představit, že bych jen řekla "vysaj". Prostě tak, jak se chovají rodiče, budou se chovat i děti.
Zvláštní je, že po dětech se chce to či ono, aby hned vzládaly, chápaly.. a přitom kolem dospělých se nadělá tanečků a medomazání, až hrůza.
Nebo jiný příklad. Pokladní Ti má dát AUTOMATICKY i účtenku. Někdy se stane a automaticky ji nedá. Taky ji řekneš "dejte mi účtenku?".
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 19:25:40)
No já jsem na tohle dost vysazená,možná někdy až moc,pokud mám na něco nárok tak neprosím .Vysávání je věc,kterou můžu udělat já,dcera neb
|
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 19:25:40)
No já jsem na tohle dost vysazená,možná někdy až moc,pokud mám na něco nárok tak neprosím.Vysávání je věc,kterou můžu udělat já,dcera neb
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 19:27:55)
nebo manžel.Ale pokud někdo jí jogurt,tak by si kelímek měl vyhodit bez toho,že ho bude někdo prosit a pokud to neudělá,tak potom to opravdu řeknu bez prošení a možná i důrazně.Nějak se mi to odkliklo,tak je to ve dvou příspěvcích.
|
|
| Siddhártha |
|
(4.6.2011 19:28:21)
Aha, tak to je pak jiná. Já si neumím představit, že bych to prosím neřekla.Přestože vím, že na to mám právo. Ale prostě poprvé to řeknu slušně a se slovem prosím nebo "mohla bych poprosit o účtenku...".
Vysávání byl příklad, kdy je situace, kdy to já udělat nemůžu (a pětiletá dcera nezvládne )
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 19:31:43)
Dáte mi účtenku?
Můžu dostat účtenku?
Ale to už je opravdu slovíčkaření,nemyslím,že je na tom třeba stavět,jednalo se mi spíš o původní příspěvek,který vyzněl tak,že dítě musíme vždy poprosit i pokud se jedná o věci,které by dělat mělo automaticky.
|
| Dýně . |
|
(4.6.2011 19:40:43)
Pawllo, já myslím, že jsem tě nakonec pochopila
|
| *Niki* |
|
(4.6.2011 20:30:03)
Mor, kelímky? Vezmu, vyhodím. Co je na tom? :)
|
| Dýně . |
|
(4.6.2011 21:01:12)
Nikitos, pokud na ně narázíš pětkrát denně na různých nečekaných místech, tak ti to časem začne vadit.Znáš to, tisíc nic umořilo osla
|
| *Niki* |
|
(5.6.2011 16:58:06)
Mám tři děti, na kelímky a podobné věci narážím i častěji
Jinak slovním prosbám a vůbec komunikaci rozumí moje děti i před prvními narozeninami (že na to často pečou, je jiná liga:), já taky, takže posunky na nás nikdo dělat nemusí - pokud tedy nestojí sto metrů od nás a nechce nám i tak něco sdělit
|
|
|
|
|
| Siddhártha |
|
(4.6.2011 19:44:53)
Musíme? Myslím, že nemusíme. Ale pro mezilidské vztahy je to přínos.
|
|
| Siddhártha |
|
(4.6.2011 19:50:40)
A já jsem původní příspěvek o dítěti vztáhla na děti obecně. Protože na ně máme tyto nároky, přitom dospělí mezi sebou cukrujou a prosinkají i právě za ty činnosti, které jsou automatické.
Aby se tu pak neobjevila diskuze, kde nějaká žena pláče nad tím, že ji muž bere jako nábytek, že ji říká, at mu uvaří kafe, vypere... vše bere jako samozřejmost..., že to jsou automatické činnosti. Prostě se to tak jako dítě naučil.
|
| *Niki* |
|
(4.6.2011 20:28:56)
MOžná by příště mohla zakladatelka na pančelku udělat taky pár posunků, popř. zařvat přiveďte mi dítě (bo to je taky samozřejmé a její práce, že), nebo jen ukázat prstíčkem a kývnout, co má dělat.
Panejo, to jsou věci.
|
| Dýně . |
|
(4.6.2011 20:59:42)
Nikitos, u dítěte se předpokládá, že mluvenému slovu asi tolik neporozumí, jako posunkům. Moje dítě teda na svůj věk výborně mluví(a hodně) a rozumí i audiopohádkám, tak je to pro něj dost nezvyklé chování.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| withep |
|
(4.6.2011 17:28:06)
Pawllo, já s tebou souhlasím . Říkám prosím, když vyslovuju prosbu (podáš mi, prosím, ten hrnek?), prostě něco nad rámec povinností. Pokud připomínám něco, co by dítě udělat mělo, "prosím" nepoužívám. Ale taky to neříkám nijak direktivně, zvýšeným hlasem, formou příkazu (uklidíš si ten kelímek? zapomněl sis uklidit kelímek, kelímek zůstal na stole, ten kelímek,...). Prostě chci, aby si po sobě to dítě uklidilo, ale chci to proto, protože si po sobě uklízet má, ne jako důkaz bezvýhradné poslušnosti. Když je o něco prosím a ono to neudělá, je to v pořádku, když udělá, poděkuju.
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 18:23:58)
Whitep,ano asi tak jsem to měla na mysli.
|
|
|
|
| Pawlla |
|
(4.6.2011 16:58:23)
A ještě jednu poznámku si neodpustím.Jak se děti,které jsou zvyklé dělat jen to co chtějí a jim vyhovuje(jak píšeš)zařadí do společnosti?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vymítání, pardon
naštěstí z toho malá zázračně vyrostla, dneska by to možná už zvládla, ale školky si člověk moc šanci vybrat nemá - jsem ráda, že jí vzali do blízké běžné a na kroužky není čas - už pracuju. A nakonec jí ta běžná vyhovuje, ráda zpívá, tančí, ráda si hraje se staršíma holčičkama s panenkama. Na ty soustředěné činnosti pořád moc není, až teď namalovala aspoň hlavonožce, to bylo radosti 
V její náručí
Za Babičkou Boženy Němcové do RatibořicNáchod 
Ondrášova valaškaVsetín 
Il canto del SudHodonín 
Řezbářské sympoziumSemily 
Závody dračích lodíTábor 
Za Babičkou Boženy Němcové do Ratibořic
Ondrášova valaška
Il canto del Sud
Řezbářské sympozium
Závody dračích lodí
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)