| white | 
 |
(20.12.2023 11:16:47)
Trpím úzkostmi a jakousi stísněností. je to už delší dobu. Mudr mi napsala anidepresiva, ale já ještě váhám,. Mám je doma a nevím jestli do toho jít. Je to běh na dlouhou trať, než vůbec zaberou a pak se mu sí brát delší dobu, neb pořád. Znám lidi v okolí, kteří jsou na AD pořád, jenom mění druh a dávkování, a nepřijdou mi zvlášť v pohodě. Přemýšlím, jestli nezkusit ještě před tím psychoterapii, změnu životního stylu a podobně. Krabičku mám pořád na nočním stolku a nevím...
|
| Monika |
|
(20.12.2023 11:32:29)
Tak ty musíš vědět, jak ti je. A jestli budeš mít energii a odhodlání v současném stavu měnit životní styl (netuším, o jaké změny by mělo jít) a čekat bůhví jak dlouho na nějakého psychoterapeuta, přičemž psychterapie je samozřejmě taky běh na dlouhou trať, to se ti neudělá dobře po jednom ani třech sezeních ...
Co vidíš tak osudového na tom, že to s antidepresivy zkusíš? Štěstí samozřejmě nepřinášejí, mělo by se ti "jen" ulevit, abys měla sílu jít "za štěstím" sama ...
|
|
| Saamajna |
|
(20.12.2023 12:46:37)
White,
Vpodstate je terapie a s jeji podporou zmena zivotniho stylu jedina moznost, jak byt dlouhodobe v poradku.
Antidepresiva u ca 1/3 lidi nefunguji, mimoto mas spoustu vedlejsich ucinku.
Jako akutni pomoc bych je brala ale s vedomim, ze jsem "pod lehkou narkozou" , ze to neni natrvalo.
Hodne sil  .
|
| vertigo | 
|
(20.12.2023 14:50:37)
Ty asi s AD moc zkušeností nemáš, co?  Rozhodně by měly být v ideální případě kombinovány s psychoterapií, aby to celé mělo efekt, ale určitě bych je nezatracovala. Sama je beru už 5 let na úzkostnou poruchu a tehdy mě to jejich nasazení fakt pomohlo. Zatím je ani neplánuju vysazovat, protože mám strach, že by se mi úzkosti mohly vrátit. Vedlejší účinky nemám žádné (pominu-li lehký propad při jejich nasazení řešitelný benzodiazepiny) a rozhodně nejsem "pod lehkou narkózou", funguju naprosto normálně. Skoro nikdo o tom, že beru AD, neví a myslím, že dost lidí v mém okolí by ta informace i překvapila.
|
| Saamajna |
|
(20.12.2023 19:50:08)
Vertigo,
Ne, osobni zkusenost s AD nemam.
Ja jsem pred 30 lety prozila a prezila depresi bez diagnozy, az po letech jsem zpetne slysela, ze to urcite byla deprese - pres pul roku v mlze. Abych vubec dokazala otevrit oci, musel mi pritel kazdy rano vleze zvednout hlavu a nalit do krku hrnek kafe. Ok, mela jsem tu moznost pauzy, nemusela jsem "fungovat".
Za par let, pri totalnim slozeni se, mi je taky nenabidli, prvni volba byla hledani psychoterapeuta.
Moje mama je brala leta az do sve smrti, doopravdy ji nepomohly.
Ted primo jsem se zeptala pribuznyho terapeuta, co si mysli o AD.
Odpoved byla jen "NE".
Nepusobi lip nez placebo ale maji na rozdil od placeba vedlejsi ucinky.
Pro podrobnosti me odkazal na Google - NNT hledat...
No, jen muj nazor, kazdej rozhoduje sam za sebe.
|
| Vážný2 |
|
(20.12.2023 19:57:46)
Moji terapeuti všichni říkají ANO.
A vím, že při vysazení nebo snížení dávky se mi zhoršil stav, podobně jako při přechodu na jiná AD.
|
| Saamajna |
|
(20.12.2023 21:48:37)
Vazny,
Ty jsi matfyzak, jestli se nepletu.
Matfyzaci casto radi vedi veci presne, ze jo?
Tak jsem si zaguglila, jak mi doporucil ten terapeut (mmch Huso, ne kdekdo ale vystudovanej psycholog s terapeutickou kvalifikaci (= extra 7 let, kde je soucasti i nekolikaleta prace na klinikach) a s dlouholetou zkusenosti ve velice uspesne vlastni praxi).
A vykouklo na me treba tohle:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19588448/#:~:text=The%20numbers%20needed%20to%20treat,%25%20to%2042%25%20respectively)
Ale ja se v tom nevyznam, treba to Vazny prostuduje a da vedet vysledek.
|
| Liaa | 
|
(20.12.2023 23:04:46)
Myslíš výsledek
"Závěry autorů: TCA i SSRI jsou účinné při léčbě deprese v primární péči" ?
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(22.12.2023 23:37:44)
Tohle je tak unavující číst tyhle "rady".
Je prostě řada lidí, kteří AD potřebují, reálně jim pomáhají.
Osobně nikdy neradím zůstat u AD, vždy je potřeba kombinovat s psychoterapií.
|
|
|
|
| K_at |
|
(20.12.2023 20:22:22)
Sama, nemám ráda žádné extrémy. Ať už nasazovat ad jako lentilky, nebo říkat "ne". Bez léků tohoto typu by tu už asi mnoho lidí nebylo. Nebo by život byl nesnesitelný - pro ně i pro okolí. Terapeut, který odmítá ad, je pro mě dost divný odborník. Že je nepovažuje za první volbu, to je ok. Ale pro někoho je to prostě jediná možnost.
|
| Stará husa |
|
(20.12.2023 20:42:01)
Kat, dneska je taky terapeut kdekdo. Já věřím vystudovaným doktorům a to ještě ne všem. Moje psychiatrička mi říkala, že nejprve se musím zaléčit, a pak teprve může zafungovat psychoterapie. Jenže já jsem se cítila tak hrozně, že bych klidně užívala třeba kozí bobky, jen kdybych se těch šílených stavů zbavila. Pokud někdo může žít celkem v klidu s mírnými problémy, tak možná stačí terapie.
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(22.12.2023 23:41:42)
už jsem viděla i klienty, které takoví psychoterapeuti poškodili odrazováním od medikace.
|
|
|
| Alraune | 
|
(21.12.2023 16:05:34)
Pokud jsi nemocná, zjistíš, že to opravdu není placebo.
|
|
|
|
| Alraune |
|
(21.12.2023 16:03:34)
Antidepresiva nemají s "lehkou narkozou" nic společného, zvlášť ty se zpětným zachytáváním serotoninu. Sedativa, neuroleptika, to jsou oblbováky, antidepresiva prostě dělají život snesitelným. A že lidé, co jsou na antidepresivech nejsou v pohodě... lidi, co jsou na izulínu taky nejsou tak v pohodě jako lidi bez cukrovky. Prostě to kompenzuje nemoc.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(22.12.2023 23:38:12)
přesně tak, to jsou takový kecy, který navíc můžou reálně někomu ublížit
|
|
|
|
| Žžena |
|
(20.12.2023 12:59:54)
white,
no a pohledem z druhé strany - nemohou Ti AD pomoct nyní dát život do takového stavu, abys na tu zněnu a psychoterapii měla vůbec sílu a kapacitu?
|
| magrata1 | 
|
(20.12.2023 13:14:45)
Znám se s jedním skvělým psychoterapeutem. Když jsem byla fakt v háji, zavolala jsem mu, že bych potřebovala pomoc. Řekl mi, že pokud si nemůžu dovolit vypadnout z provozu na měsíc nebo třeba i na půl roku, mám nejdřív začít brát AD a teprve potom jít na terapii, protože je pravděpodobné, že se otevře nějaká "zapouzdřená rána", kterou bez AD nezvládnu při běžném provozu ustát.
Takže se rozhodni, jak na tom jsi ty. Jestli na tobě třeba závisí fungování celé rodiny (jako tenkrát na mně), nebo bez problémů můžeš nastoupit na dlouhodobou neschopenku, kdyby něco. Terapii bych využila určitě, záleží, jestli s AD, nebo bez.
MM má AD pár měsíců a je mnohem víc v pohodě, nespí celé dny, nebrble a neříká "vtípky" o konci života.
|
|
|
| breburda71 | 
|
(20.12.2023 13:18:53)
A co zkusit treba Guajacuran, nez zacnes brat AD? Klidne vyssi davky, je to prirodni a nenavykove...Mne zabira dobre, na bezne stresove situace..
Caje od Jukla jsou vyborne, Stres, Dobra nalada..Minimalizovat cas straveny na socialnich sitich, a celkove modre svetlo..
A u me vyrazne prohlubuje uzkost premira peciva a vsechno sladke, plus kafe..
Ale kazdy to ma samozrejme jinak..
Nevim, kolik Ti je, ale zhorseny psychicky stav je typicky pro menopauzu, a to i dlouho predtim nebo i potom..
|
| Vážný2 |
|
(20.12.2023 13:37:56)
Mimochodem, velmi podobně pomáhá třezalka (čaj). Až tak, že se nesmí kombinovat s AD na bázi posilování serotoninu, mohla by vyvolat serotoninový šok. A myslím, že je třeba dát bacha na fotosenzitivitu při předávkování, čili radši se po ní neopalovat.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(22.12.2023 23:42:51)
třezalka zabírá pouze na lehké deprese, u středně těžkých a těžkých je nedostačující
|
|
|
|
| Vážný2 |
|
(20.12.2023 13:33:47)
KDysi jsem měl kolem diagnostiky střevního autoimunitního zánětu hrozný bolesti břicha. Nikdo mi nevěřil, tak mne poslali na psychiatrii, ale doktorka tama akorát nahlédla smíšenou úzkostně-depresivní poruchu. Byl jsem ve stavu, kdy jsem neviděl na měsíc dopředu, věděl jsem jenom, že další den budou zase hrozný bolesti, problémy s vyprazdňováním, ... Nemohl jsem se dívat an TV protože ve mne to vyvolávalo další úzkosti a navíc mi obrazovka blikala. Pak se naštěstí povedla diagnoza.
Ale načatá psychika už zůstala a tak beru celou dobu AD. KDyž jsem na to zapomenul na víc dní, nebo když jsem je musel vysadit kvůli změně, tak jsem poznal, že mají smysl. Taky obvykle ve stresových obdobích pomohlo zvýšení/snížení o stupeň. Byl jsem tak domluvený. Ale vždy to zabrala až za minimálně týden, spíš 14 dní. A teprve cca za měsíc byl plný účinnek.
Obecně ta dlouhodobá nenachávájí závislost ve smyslu bažení. Klidně na to zapomeneš a vzpomeneš si až ve chvíli, kdy už ti je fakt blbě (pokud jsi lempl).
Spíš řeší prostě snížené hladiny neurotransmiterů a modulátorů, čili těch látek, přes něž neurony komunikují. Prostě nedobré složení té polívky, v níž plave mozek. To samozřejmě může být pro nedostatek produkce, nebo pro přetížení mozku ať už stresem, nebo poruchou s větší potřebou. Trochu jako DM 1, nebo 2.
Typicky zpomalují metabolizaci serotoninu, čili jeho likvidaci v těle a tak pomalonku jeho hladina vzroste. Což vyvolává pocit štěstí=víc energie= atd.
|
|
| Stará husa |
|
(20.12.2023 13:35:03)
Začít brát AD není žádná osudová a nevratná volba přece. Pokud je potřebuješ, tak to zkus a uvidíš. Když ti nesednou, není nic snadnějšího, než je zase pomalu vysadit.
Já osobně beru AD už 25 let a hodlám je brát až do smrti, protože mně zabraly a už nikdy nechci zažívat deprese. Neznamená to, že nemám žádné emoce nebo že moje nálada je neustále růžová. Jen se už nepropadám na dno na několik týdnů či měsíců. Proč zbytečně trpět.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(20.12.2023 13:58:25)
"Je to běh na dlouhou trať, než vůbec zaberou a pak se mu sí brát delší dobu, neb pořád. Znám lidi v okolí, kteří jsou na AD pořád, jenom mění druh a dávkování, a nepřijdou mi zvlášť v pohodě."
můj muž má vysoký tlak a vysoký cholesterol... oboje má zřejmě geneticky dané, mají to v rodině už celé roky... bere na oboje léky... oboje léky bude brát doživotně... ačkoliv bere léky, stává se mu běžně, že mu tlak vyletí... musel omezit kafe... musí chodit na pravidelné kontroly, podle výsledků mu průběžně dolaďují dávkování... samosebou musel pozměnit stravovací návyky, víc si hlídat co jí, upravit životosprávu, což by tedy samo o sobě někomu mohlo pomoci k zlepšení hodnot, ale u něj to zase takový rozdíl nedělá...
no a proč to píšu? nikoho by ani nenapadlo zpochybňovat braní léků na tlak a cholesterol, nikoho ani nenapadne řešit, že "zase tak moc nezabírají, když to kafe už si nemůže dávat tak jak dřív"... nikdo neřeší, že jsou to víceméně doživotní léky 
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(20.12.2023 14:11:41)
Dost lidí to řeší a brání se brát léky na tlak a třeba cukr, právě protože je to na furt a mají růžný vedlejší účinky. Manžel se dlouho vzpouzel lékům na tlak. Co znám z okolí, každý se snaží to nějak vylepšit bez prášků. Je to menší strašák než antidepresiva, ale většina lidí taky smlouvá a snaží se to řešit "po dobrým"
|
| Monika |
|
(20.12.2023 14:24:14)
Tak třeba pro zlepšení počínající cukrovky, zvýšeného cholesterolu a asi i tlaku toho můžeš udělat dost, pokud se vyhecuješ - manžel, když současně zjistil, že má "sto kilo" a hraniční hodnoty cukru a cholesterolu v krvi, tak zvýšil výrazně fyzickou zátěž (začal jezdit do práce na kole), přestal jíst sladké a velice výrazně omezil alkohol a za rok měl o 10 kg míň a hodnoty všeho O.K. Takže jestli zakladatelka ví o něčem konkrétním, co by jí mohlo s její psychikou pomoct (třeba taky víc pohybu, poslat do pytle nějakou toxickou osobu, změnit práci, chodit včas spát apod) a cítí se být schopná to udělat, tak ať dělá, ale hned teď (ne jakože "až se to bude hodit") nebo ať teď začne brát antidepresiva a začne se změnami, až jí bude líp ...
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.12.2023 14:35:30)
No, že jo. Málokdo řekne fajn, tak mi ty léky na tlak, cukr, cholesterol napište. Každý dělá co se dá, aby je brát nemusel. A s těmi antidepresivy to bude asi obdobně.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.12.2023 14:49:04)
fakt manžel nechtěl ty léky brát? nebál se, že to s ním "šlehne", když je brát nebude?
jasně, že člověk začne pracovat na tom, aby svůj stav zlepšil, ale některé věci prostě bez těch léků neupraví natolik, abys nebylo riziko kritického stavu...
možná to bude i o tom, jestli ty léky doporučí doktor na preventivce, kdy člověku pocitově nic není... můj muž na ten vysoký tlak opravdu trpěl, doslova, užil si záchvaty bušení srdce, hlavy a podobně - zcela naplno pocítil, co ho bude provázet, když ty prášky brát nebude...
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.12.2023 15:03:30)
Nechtěl, nebál, začal je brát, až když mu kamarád doktor barvitě vylíčil, co se mu stane, když je brát nebude. Potíže žádné neměl.
|
|
|
| Monika |
|
(20.12.2023 14:56:34)
Inko, to si nemyslím, dost lidí bere raději léky než by něco se sebou dělalo.
A někdy (když už je stav vážnější), tak je asi dobré začít brát léky a zároveň se sebou něco dělat. V případě deprese pak určitě - co vím, tak lidé s depresí právě nemají ani energii něco měnit (pokud jde opravdu o depresi a ne jen nějakou "horší náladu" nebo projevy akutní stresové reakce třeba po rozchodu s partnerem ztrátě zaměstnání apod.)
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.12.2023 15:04:41)
To je všechno asi hodně individuální, to se nedá říct nějak obecně.
|
|
|
|
|
|
|
| muska22 | 
|
(20.12.2023 14:45:49)
Moje osobní zkušenost. Sice už je to pár let zpátky. Když jsem začala trpět ůzkostí, stísněností, strachem, nevěděla jsem co se to děje, a proč. U nás bylo vše v pořádku, žádné problémy, tak mi to nedávalo smysl. Zkrátím to. Ůzkosti se prohlubovaly, strach byl silnější.Pořád jsem čekala že to přejde. Až jednoho dne, po půl roce tohoto stavu jsem doma zkolabovala, musela jsem manželovi všechno říci, do té doby jsem to ůspěšně před ním skrývala.Samozřejmě,skončila jsem u psychiatra. Nasadil AD. Taky mi prášky ležely na skříňce, nechtěla jsem ten,, bordel,, brát. Jenže stav se nelepšil, šla jsme na kontrolu k psychiatr. přiznala že to nechci brát. Až když pohrozil, že s takovou skončím v léčebně jsem je začala poctivě jíst. Trvalo to asi 4 týdny, než jsem začala pociťovat zlepšení, a vrátila se do normálního života se vším všudy.Je na Vás jak se cítíte. Mě prášky pomohly.
|
| K_at |
|
(20.12.2023 15:09:23)
Muška, já tohle nechápu. Proč zrovna ad vzbuzují tyto reakce. Hlavně že je ti lépe.
|
| muska22 |
|
(20.12.2023 16:54:25)
Asi že jsou takové předsudky, kdo bere antidepresiva je zákonitě blázen. Taky jsem si myslela. Dokud jsem je sama nepotřebovala,a jak už jsem psala fakt mi pomohly. Jinak bych v té léčebně zaručeně skončila.
|
|
| Stará husa |
|
(20.12.2023 17:04:06)
Já si myslím, že stále ještě panují mylná přesvědčení, že AD člověka omámí, člověk bude bez emocí, změní se mu osobnost, je to chemie, která je nezdravá a nebezpečná, je to návykové a z člověka bude defacto feťák.
|
| Lei | 
|
(20.12.2023 17:59:58)
Podle mne hraje roli také pocit selhání…že jsem zátěžovou situaci nedokázala vyřešit vlastními silami, že jsem “slaboch”, co potřebuje “prášky na hlavu”. Že by stačilo se vzmužit a zabojovat.
|
| white |
|
(20.12.2023 18:09:36)
V tom to není, několikrát tady padlo, že dotyčný má strach AD vysadit, aby se mu potíže nevrátily, a tak je bere dál a dál. To už je podle mě jistá forma psychické závislosti a taková berlička. Co když vypadne dodávka AD v lékárnách? Budu si zoufat?
|
| K_at |
|
(20.12.2023 18:13:21)
White, ok. Jsi cukrovkář, vysad inzulín. Bereš léky na tlak, vysad je. Na srdce, vysad je. Je to jen závislost. promiň, ale tohle je strašný zlehčování. Deprese JE nemoc. Stejně jako úzkosti.
Pokud vidíš možnosti jinde, jdi do toho. Zkus změny, terapii, cokoliv.
|
| white |
|
(20.12.2023 18:51:51)
Kat, ok, ale vidím rozdíl v tom, když člověk trpí těžkou depresí a bez AD není schopen žít a fungovat, a v případech jako já, kdy normálně funguju, nehodlám se zabít, jenom se cítím dost mizerně. Ještě k tomu tuším, že je to dočasné,
|
| K_at |
|
(20.12.2023 18:56:50)
White, určitě. Ale lidi, kteří mají strach z návratu potíží prostě ví, že s léky jim je líp.
|
|
| Žžena |
|
(20.12.2023 19:03:13)
white,
upřímně, nám je jedno, jestli AD budeš brát. Ale Ty sis je z nějakého důvodu donesla domů
|
|
| Vážný2 |
|
(20.12.2023 19:56:14)
Doktorka mi tvrdila, že při první atace se berou kolem roku po jejím odeznění, pak se zkusí opatrně vysadit. Při druhé a další se pak už berou do konce života.
Rozumím tomu tak, že ta první se bere jako nějaká dočasná porucha v mozku/v životě, pro kterou je potřeba více serotoninu apod. Ta další už se bere tak, že ta porucha byla trvalá.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| white |
|
(20.12.2023 18:05:46)
Na druhé straně jsem si dodatečně uvědomila, že tento stav není setrvalý, spíš víceméně takové epizody, vesměs vyprovokované vnějšími okolnostmi.
Časem to vždycky přejde a v mezičase jsem "normální".
Říkám si, jestli má v tomto případě smysl brát nepřetržitě léky, nebo se spíš zaměřit na to, abych se do takových stavů méně často dostávala nebo se z nich dokázala rychle nějak vyhrabat.
|
| Agatha Ch. | 
|
(20.12.2023 23:23:36)
Dobré rozhodnutí, upravit si životní styl tak, aby tě úzkosti nesužovaly. Sama se ale z toho nevybabráš, chce to hodně intenzivní psychoterapii na dost dlouhou dobu. Pokud máš skvělé finanční zázemí, aby sis mohla terapie připlácet a nemusela nějakou dobu vydělávat na živobytí, tak směle do toho. Jinak tě do úzkostí začne dostávat i finanční nouze. Dej velký pozor na další náhražky typu alkohol, nikotin, kofein či jiné drogy.
|
| vertigo |
|
(21.12.2023 10:26:25)
to je zajímavý postřeh - ta psychoterapie docela leze do peněz. Dcera dochází na terapie, ze začátku 2x za měsíc, teď už jednou za měsíc, ale sezení je za 1000 Kč, což v součtu není zrovna zanedbatelná částka. Je fajn, že třeba VZP na to připlácí, zrovna včera jsem si to byla vyřizovat.
|
| Ennywan | 
|
(21.12.2023 10:29:29)
Vertigo, jsou psychoterapeuti, kteří jedou na pojišťovnu, ale je jich nedostatek, jsou přeplnění a často další klienty neberou, takže lidi pak nemají jinou možnost než hledat takové, kteří požadují hotovost.
|
| vertigo |
|
(21.12.2023 10:42:10)
Mám stejnou zkušenost - sehnat psychoterapeuta "na pojišťovnu" je téměř nemožné, byla jsem ráda, že jsem vůbec nějakého v naší dojezdové vzdálenosti našla. Ale co by člověk pro své dítě neudělal, hlavně aby jim bylo líp!
|
|
|
| Hatata |
|
(21.12.2023 10:54:10)
Vertigo, dcera taky chodí za stejnou částku. Zpočátku to bylo 1x týdně, teď 2x měsíčně. Radši to nesčítám
|
|
|
|
|
| Pruhovaná | 
|
(21.12.2023 12:40:39)
Já znám lidi, kteří litují, že AD nebrali už dávno, ušetřili by si mnoho trápení. Ty bys je tedy pravděpodobně považovala za závisláky. Z diskuze je zjevné, že ty AD brát nechceš, tak je neber, no. Však ono se nic tak hrozného nestane. Maximálně budeš, pokud nezapere cvičení a meditace, mít nepohodu a depresi a s tím se nakonec obvykle po nějakou dobu žít dá.
|
| Klarchen |
|
(22.12.2023 6:19:07)
To jsem i ja,beru ad rok a jsem vdecna,ze jsem se odhodlala-mam za sebou hodne terapii a umim se sebou dost pracovat,ale az s ad poprve v zivote zazivam,ze se rano budim s dobrou naladou,a to,co jsem si vnitrni praci se sebou musela oddrit a vydrzelo to chvili,tak s ad mam automaticky a svou energii muzu venovat necemu jinemu.pravdepodobne jsem mela cely zivot chronickou mirnou depresi.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(22.12.2023 23:39:35)
jestli máš začít brát AD, ti nikdo tady nemůže spolehlivě říct
určitě jdi do psychoterapie, jen upozorňuji, že někdy může být člověk v tak špatném stavu, že psychoterapie je téměř nemožná. pak je potřeba nejprve stabilizace AD a pak teprve je člověk terapie schopen.
jak na tom jsi ty konkrétně, to nemůžu posoudit
třeba ti pomůže tenhle můj článek: https://www.rachelbicova.cz/7-mytu-o-antidepresivech/
držím palce
|
|
|
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Česká píseňSvitavy 
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Den koní na Edenu
Česká píseň
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)