Otázka
Odpověď
Re:Zůstat nebo odejít
10.5.2002 20:43:19 MUDr. Milena Herčíková
Milá Kamilo,
děkuji za Váš dotaz.
Rozhodnout se, zda budete nadále s Vaším manželem či nikoli musíte sama. Touto cestou snad pouze pár postřehů- Váš manžel jak píšete byl vždy pasivní, neprůbojný, vždy se choval jako malé dítě a zřejmě rozhodování bylo na Vás. Takového jste si ho vzala a rozhodla se s ním žít. Nečekejte, že se povaha a charakter Vašeho manžela změní.Tudíž ani Vaše snahy jej změnit, donutit, aby s Vámi komunikoval jinak než dosud zřejmě vyjdou naplano. Buďto manžela přijmete takového jaký je, vyvážíte jeho pasivní postoj jeho kladnými vlastnostmi, pro které Vám stojí za to být s ním nadále nebo je jeho povaha pro Vás nadále neúnosná a pak nezbývá než řešit vztah rozchodem. Cítím z Vašeho dopisu velkou vyčerpanost, nespokojenost a marnost. Zkusila bych s manželem ještě promluvit, zda vůbec ví, jak je situace vážná, zda ví, že přemýšlíte o odchodu, zjistit jak on se ve vztahu s Vámi cítí co by bylo možné udělat, aby Vám oběma bylo lépe. Někdy je s výhodou využít třetí nezávislé, objektivní osoby - např. psychologa manželské poradny, který může pomoci ve vzájemné komunikaci.
Váš vztah je ještě komplikován tím, že jste i pracovní partneři, myslím si, že je potřeba tyto dva vztahy od sebe oddělit. Neznamená, že rozchod v manželství musí znamenat rozchod pracovní a naopak. Rovněž otázka dětí - co je pro ně lepší, zda být úplná rodina, ale pod neustálým psychickým tlakem, což děti velmi brzy vycítí a nebude jim v tom dobře stejně jako Vám. Rodiči zůstanete oba i když byste žili odděleně a možná ve větším vzájemném klidu a pohodě.
děkuji za Váš dotaz.
Rozhodnout se, zda budete nadále s Vaším manželem či nikoli musíte sama. Touto cestou snad pouze pár postřehů- Váš manžel jak píšete byl vždy pasivní, neprůbojný, vždy se choval jako malé dítě a zřejmě rozhodování bylo na Vás. Takového jste si ho vzala a rozhodla se s ním žít. Nečekejte, že se povaha a charakter Vašeho manžela změní.Tudíž ani Vaše snahy jej změnit, donutit, aby s Vámi komunikoval jinak než dosud zřejmě vyjdou naplano. Buďto manžela přijmete takového jaký je, vyvážíte jeho pasivní postoj jeho kladnými vlastnostmi, pro které Vám stojí za to být s ním nadále nebo je jeho povaha pro Vás nadále neúnosná a pak nezbývá než řešit vztah rozchodem. Cítím z Vašeho dopisu velkou vyčerpanost, nespokojenost a marnost. Zkusila bych s manželem ještě promluvit, zda vůbec ví, jak je situace vážná, zda ví, že přemýšlíte o odchodu, zjistit jak on se ve vztahu s Vámi cítí co by bylo možné udělat, aby Vám oběma bylo lépe. Někdy je s výhodou využít třetí nezávislé, objektivní osoby - např. psychologa manželské poradny, který může pomoci ve vzájemné komunikaci.
Váš vztah je ještě komplikován tím, že jste i pracovní partneři, myslím si, že je potřeba tyto dva vztahy od sebe oddělit. Neznamená, že rozchod v manželství musí znamenat rozchod pracovní a naopak. Rovněž otázka dětí - co je pro ně lepší, zda být úplná rodina, ale pod neustálým psychickým tlakem, což děti velmi brzy vycítí a nebude jim v tom dobře stejně jako Vám. Rodiči zůstanete oba i když byste žili odděleně a možná ve větším vzájemném klidu a pohodě.
V její náručí
