Re:Nechce do školky

Dobrý den, Ivano,
vůbec se Vám nedivím, že Vám ty navrhované postupy přijdou necitelné a tvrdé. A vůbec se nedivím Vašemu synkovi, že do školky teď nechce.
Chcete, aby Vás Váš syn vnímal jako neoblomnou a tvrdou osobu nebo byste pro něj chtěla být člověkem u něhož najde pomoc a podporu?
Je velká smůla, že to tak dopadlo hned první den.
Zdá se mi, že paní učitelka situaci nezvládla.
Na druhou stranu, v mnoha školkách, první měsíc bývají s prvňáčky vždy dvě paní učitelky, protože se počítá, s tím, že děti budou ve školce jen do oběda, a tedy se nebude sloužit odpolední. Takto malé děti v naprosto nové situaci potřebují neustále dohled dospělého, zvlášť proto, že k takovým sporům o motorky a další hračky dochází velice často, a paní učitelky by je měly dětem pomoci smírnou cestou vyřešit, případně je vést k tomu, že se mohou v pohodě o motorku střídat…
Organizace školky, a tedy předcházení takovýmto situacím je věcí ředitele nebo ředitelky.
Rodiče bývají na potřebu zvykacího času upozorněni předem, dopisem nebo při třídní schůzce, aby si mohli přizpůsobit rozvrh. Řada školek podporuje rodiče, aby se svými dětmi zpočátku ve školce zůstávali a pomohli jim vyznat se v novém prostředí a situaci.
Pokud nemůžete ještě nějakou dobu zůstat s chlapečkem doma, nebo není blízko jiná školka, bylo by rozhodně na místě, abyste s ním zatím ve školce zůstávala, docházet můžete zpočátku jen na dvě hodiny, od rána do svačiny nebo od svačiny do oběda.
V obou školkách, kam chodily mé dcery tato možnost byla výslovně nabídnuta, po celý první měsíc. Pak se případy dětí, které nerady ve školce zůstávaly, řešily individuálně. Někdy se docházka o rok odložila, někdo chodil jen na jeden, dva dny…
Nechte ho zvykat postupně, řekněte mu, že budete s ním. Vysvětlete paní učitelce, že se teď bojí do školky chodit a požádejte ji, aby Vašeho syna neplácala. Uvidíte sama, jestli se jeho pocity mění k lepšímu, a můžete zkusit ho pak, po malých kouskách nechávat samotného. Může to trvat dost dlouho, ale může to být i překvapivě krátká doba. To je u každého dítěte jiné.
Takto malé děti se mohou začít bát chodit do školky i jen proto, že vidí, jak paní učitelka plácla nebo křičela na někoho jiného. Je možné, že to byla nešťastná náhoda a paní učitelce to “ujelo“, protože se polekala, že zranění oka u druhého chlapce by mohlo být vážné a jinak je laskavá a vnímavá. Je-li to ale její obvyklý přístup, a bude-li Vám říkat, že svou přítomností ve školce narušujete její rozvrh… pak bych, pokud možno své dítě k této paní učitelce nedávala.
Pokud byste našla jinou školku, zvykací postup by měl být obdobný, a asi by bylo vhodné upozornit nové paní učitelky na to, že chlapeček měl v předchozí školce nepříjemnou zkušenost.
Pokud máte možnost zůstat se synkem ještě doma, myslím, že rozhodně neuděláte chybu, když docházku do školky odložíte. Nutit ho, aby opakovaně chodil sám, někam, kde se necítí bezpečně, by byla rozhodně větší chyba. Mohlo by se stát i to, že se podvolí, ale začne být víc nemocný nebo ho bude bolet bříško…
Další informace byste mohla najít i ve starším dopisu „V kolika letech je nejlepší jít do školky“ a v odpovědích na něj, a také v diskusních klubech, myslím v „maminkách na mateřské dovolené“ byla debata o školkách.
Hodně štěstí
Mgr. Silvie Nedvědová