Re:Chování po narození sourozence

Milá Moniko, zřejmě se u vaší dcery druží několik faktů zároveň. Jednak je to novinka - narození sestřičky. I když se vám zdá, že si možná žárlení moc neprožívá, podle mého názoru tam je, ale je soustředěné na ataky vůči vám.
Dál je to pro ni změna, najednou se má s někým dělit o vás, o vaši přízeň ... Pak si určitě prožívá i období vzdoru, kdy si ona sama hledá mantinely pro svůj život. Samozřejmě si tyto mantinely hledá za vaší pomoci, jaké mantinely jí ukážete vy. Někdy (možná častokrát) proti těmto mantinelům bojuje, zlobí se a hledá, zda povolíte nebo ne.
Zkuste hledat spolu s ostatními doma. Napadá mě, jestli může prožívat to, že ji vždycky co pět minut k sobě vezmete, pochováte ji, jako svoje jakési vítězství - oni si mě všímají, jsem pro ně důležitá. Nebo taky (ale ještě v jejím věku neuvědoměle) - tak jsem je zase dostala, pláč zabral a chovají mě. Zkuste hledat správný přístup k ní. Hledejte také víc pozitivních věcí pro ni. Chvalte ji za cokoliv konkrétního, co udělala. Pokud nechce jít jíst, ok, je to z vaší strany pozvání pro ni. Vy si jídlo nachystejte, nachystejte ho i jí a ať se rozmyslí, jestli přijde nebo ne. Pokud ne, až se najíte vy, seberte i její jídlo se stolu a pokračujte v denním rytmu. Pokud začne hystericky řvát - a tady je zapotřebí se ujistit, zda je to opravdu hysterický řev - vezměte ji do náruče, kolébejte ji, nechejte ji vyřvat, ale pak danou věc dodělejte vy s ní, pokud byl konflikt mezi vámi.
Řekněte jí, co jste jí s jednou nebo druhou dcerou připravily, že jste ráda, že ji máte ... dodělejte však konflikt spolu, aby si nezvykla malá "obcházet" situace.

Hledejte, zkuste se zaměřit na pozitivní posilování toho, co jí jde, co umí, v čem je úžasná. A i když je to moc těžké, vytrvejte.

Držím palce Ilona Špaňhelová