Vztekloun při přebalování

Dobrý den, mám velmi živou a učenlivou dcerku, ale už nevím jak jí mám usměrňovat při přebalování a oblékání, které přímo nesnáší. Zpívám jí, vyprávím, ukazuji hračky, vysvětluji jí, že půjdeme ven ... a snažím se být hbitá, ale klidná. Vím, je to úsměvné, když mi při přebalování uteče bez plenky, směje se a řádí. Já jí chápu, volnost a pohoda. Jenže čas běží, je chladno a je to víceméně pokaždé. Mám pocit, že celý den jen přebaluji a oblékám jí. No nic. A tak chvíli čekám, mluvím na ní, motivuji ji, aby ke mně přišla a nakonec ji stejně musím chytit a ona se začne vztekat. Takže poněkud přitvrdím, jsem přísná a už ji nenechám utéct, nicméně opět si s ní povídám. A s oblékáním je to podobné. Vypadá to, že nejsem důsledná, jenže jak v tomto případě mám být? Všechno ostatní se naučila a snad i chápe; nesahá na troubu = pálí, nesahá na kytky = spadly by, nesundává prádlo z věšáku = je mokré .... Ale jak ji přimět ke klidu při těch základních úkonech? Nechce se mi být přísná hned od začátku. Myslela jsem si, že by to mělo jít v pohodě, ale nejde. Poradíte mi?