První vztah dcery

Zdravím, mám dotaz. Moje dcera, teĎ aktuálně 18let, začala chodit před 9ti měsíci se svým prvním klukem. Je to moc fajn kluk, hodný... Vzhledem k tomu, že je to její první kluk, nemáme zkušenosti s tím, jak se chovat, co dovolit,.. Tak jsme to nechali tak nějak intuitivně (žádný návod nemáme:( a teď cítíme, že tomu musíme nastavit nějaká pravidla. Přišli jsme nato, že jsme s manželem přišli o své soukromí, což nechceme. Mám radost, že spolu chodí, ale myslím, že by spolu měli chodit a ne spolu skoro "žít". Být spolu téměř 24hod/7dnů.Spává u nás, pak je u nás celé dny, zapojuje se do chodu domácnosti a já zjistila, že nám to vadí. Jeho rodiče jsou rozvedení, maminka už 2x a nyní má přítele, se kterým nežije na stálo, ale "sem tam" tj. u nich zřejmě tady ten pocit "narušení soukromí" nemá. Nechci jí nic zakazovat ani přikazovat, ale nechceme být pod tlakem z jejich strany. Jeli jsme na dovolenou "bez něj" a to byl strašný problém, žárlí na ni neskutečně. A já si myslím, že by měli spolu chodit, těšit se na sebe a ne být jako manželé po X letech. Když nejsou fyzicky spolu, tak mají několika hodinové telefonáty, kdy jsou zapnutí na face time, tj. vidí se a třeba jen tak mlčí. Vím, že je jiná doba, než, když jsem byla mladá já, ale nevím, jak z toho ven. Vadí mi např. že se u nás v kuchyni obsluhu sám, jako kdyby tu bydlel. že u nás nechává automaticky svoje prádlo, které peru.. Když přijdu k nim do pokoje, leží v posteli jen tak ve slipech a nepřipadá jim natom nic divného. Poradíte co udělat, abych neztratila doposud super vztah s dcerou, ale byla spokojená i já i manžel. Ten taky tvrdí, že jsme přišli o soukromí, ale není ten komunikativní typ, tak je to u nás teď takové vyostřené. Tím, že jí to nedokáže sám říct, tak je na ni protivný, pořád na ní něco vidí, kritizuje, ona i já jsme pak z toho špatné. Manžel má pocit, že vše si rozhodujeme samy dvě, když se ho na něco zeptá, tak jí řekne ať si dělá co chce. Je naprosto nekonfliktní typ a nerad něco řeší. díky za Vaše názory a možné rady