Iviku,
zmínka je o tom v Konceptu kontinua, tam je to teda o jihoamerických indiánech. Ženský nosí to mimčo na těle a pochopila jsem to z popisu tak, že když se vyčůrá, tak se vyčůrá... kdekoli. Akorát že pak případně nějak dají rodiče nelibě najevo když to čůrání proběhne v chatrči, takže se mimino naučí čůrat spíš když je s matkou venku, což je ale téměř pořád.
Nelze to srovnávat s naší společností, kdy jsme s miminem pořád zalezlí v baráku, kde jsou koberce, sedačky a vůbec samé věci, jejichž počůrání nám vadí (oni mají v chatrči hliněnou podlahu, ohniště a kožešinu nebo houpací síť na spaní - takže v případě nehody se fakt se "zařízením domácnosti" nic zásadního neděje)... Ty indiání jsou furt venku, chodí po lese, všude možně v přírodě, jsou v menších komunitách (čili když se v pralese na území o rozloze sto hektarů náhodně vymočí dvacet indiánů, je to něco jiného než kdyby celá Praha chodila čurat do Prokopáku).
Takže asi tak.
Prostě z toho Konceptu kontinua mi nějak vychází, že matka to vyprazdňování dopředu neřeší a nesleduje, protože se pohybuje v prostředí, kde se téměř vždy a všude čůrat může...