Tak jako v předchozím dotazu se i mého vnoučka objevil obrovský strach z větru. Došlo k tomu po asi měsíčním, pobytu s mámou(mojí dcerou), která jej izolovala - doslova od dětí (přestala jej vodit do školky) a ani jinak jej moc nevodila mezi lidi. Jen do obchodu a hned domů. Byl to cely letošní březen. Předtím, když jsem jej hlídala - byl často nemocný - jsem toto nikdy nezaznamenala. Nevím, co se stalo, zda dcera když chtěl vnouček ven - mu třeba neřekla -to nejde fouká tam vítr. !!Já se teď snažím vysvětlovat mu pomalu, že je to normální a že větříček češe listí stromům a rovná trávu atd...A že bude foukat ať to chceme nebo ne, že je to fajn a není tak velké horko. No - jediný kladný moment je - že už není tak totálně vyděšený a nedělá scény s pláčem!! Jen se mne drží silně za ruku. U lékaře jsme zatím nebyli - to by ale měla udělat máma - a ta to bere na lehkou váhu! PROSÍM PORAĎTE. Nešťastná babička