Ahoj Aghi - zdravím! Přečetla jsem příspěvek od tebe jedním dechem a musím říct, že je to u nás totéž, tj. starší je hyperaktivka na kterého nic neplatí, takže to bylo u dr. stejné jako u vás, když vyšetřovala jednoho, tak druhý ničí váhu, leze do lék. věcí atd. Někdy fakt na mašli, říct si slovem nedal a zasáhnout ručně nešlo. Je to nepatrně lepší teď když má tři a třičtvrtě roku, ale že by to bylo výrazně lepší, že by poslechl tak to snad ani moc ne. Takže jak se říká, že to bude lepší, tak to asi platí jen pro sourozence, kteří jsou oba "normální děi" které si dají říct, ale nevím, u nás zlepšení zatím moc není, prostě hyperaktivní starší je hyperaktivní pořád ikdyž jinak. A mladší šíma je hodnější, ale zase není žádný andílek a opakuje vše po bráchovi, který dělá co nemá ikdyž nesmí, protože by musel být nestále "na provázku" jinak neposlechne. Mě se snad i zdá, že to nejlepší bylo ten první rok, co jsme měli obě děti, do toho roku mladšího, kdy nám ještě alespoň neuměl sám odejít a dali se tím pádem uhlídat. Teď mi venku utíkají každej na jinou stranu, auta neauta
Přeji vám hodně štěstí a zlepšení