Tak u mě intuice taky nefungovala. Poprvé přišly kontrakce v neděli spolu s příšernou migrénou. Věděla jsem, že je něco úplně jinak než dosud, takže rodit budu...ale kdy? Kontrakce byly relativně vpohodě, byla bych bývala mohla i spát, ovšem ta migréna mi to nedovolila, při každé kontrakci jsem bolestí hlavy málem lezla po zdi.Ráno se to trošku uklidnilo a pomalu přešla i migréna. Říkala jsem si, co se bude dít dál. Navečer se kotr. opět rozjely po půl hodinách celou noc, nad ránem se intervaly pomalu zkracovaly, až jsem vzbudila manžela, že se raději nasnídáme. Do por. ( 35km) jsme vyjeli, když byly co pět min. Malá se narodila dopoledne. To bylo úterý.
Podruhé to bylo podobné, konrakce mě přivítaly v pondělí. Říkala jsem si, je to druhý porod, mělo by to jít rychleji, tak jsem ještě vyrazila odpoledne s malou na hřiště, ať si to ještě užijem spolu. Do večera se intervaly zkrátily, ale pořád nic "akutního". Ještě jsem si říkala, že to budu mít opět takové utahané na dlouho. Šli jsme spát, v noci jsem ty stahy vnímala, ale nechalo mě to si chvilkama pospát. Spíš jsem byla trošku nervozní, protože jsem čekala, že to půjde rychleji, a pořád jsem si říkala, že co když se to najednou rozjede takovým fofrem, že to nestihneme. Ráno jsme se probudili a já už hodných pár hodin měla kontr. co 10min. Tak jsme si řekli no co, tak pojedem a uvidíme (por. tentokrát cca 40km) Po cestě jsme se s manž. domluvili, že se ještě stavíme v Baumaxu. Odtamtud jsme vyjížděli při kontr. co 4-5min (pořád mi to skákalo déle a kratčeji). Prdelka se narodila po 1,5h od příjezdu do porodnice. Opět v úterý
Takže intuice asi ne. Jen čiré počítání minut.