Ananto, neřeším být majitelem, ale majetkem Krista

To co jsem chtěl napsat, dost neobratně, je že se bavím o Ježíši, jak je popsán v Bibli, Nového i Starého zákona.

Pokud se někdo baví o jiném, fajn, Ježíš (Jošua) bylo vcelku obvyklé židovské jméno, možná by se našlo i jinde. Ale není to ten "můj" .

Co se týče židů a starého zákona. SZ byl v rovině zákona pokyn určitému konkrétnímu vyvolenému lidu - Židům v určité konkrétní situaci. (Platnost obětí, obětního řádu). Nicméně v tomto řádu je vidět Boží jednání, Boží charakter. A navíc mnohde je to takový (platónovský) před-obraz Ježíšova života. Také proroci starého zákona ukazovali na Ježíše.

Narození v Betlémě, z panny, útěk do Egypta, činnost Jana Křtitele, ... přes zázraky, kterými vlastně opakuje zázraky největších izraelských proroků Eliáše a Elíši, ... až po smrt na velikonoce, kde se u židů obětuje beránek bez vady, jí sederová večeře s vínem a chlebem, ... a vzkříšení. Vlastně Ježíšovi velikonoce probíhají na pozadí liturgického židovského roku...

Mezi Židy jistě byli spasení lidé, Ježíš to výslovně potvrzuje o Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, s jistotou to platí o Davidovi, o prorocích, a dalších spravedlivých (o nichž to potvrzuje list Židům NZ). A Pavel to staví do vztahu k Ježíšovi: Že právě pro něj již dříve mohl Bůh odpouštět viny (a nebyl proto shledán podvodníkem). Někteří spravedliví (Mojžíš, David, prorok Izajáš) k Ježíšovi dohlédli (David král v žalmu o něm píše památnou větu: "Řekl Pán (Bůh) Pánu mému...")

Židovský učenec apoštol Pavel o židovství píše (List Římanům 10 a násl.), že mu rve srdce, že jeho lid většinově Ježíše odmítnul, což ale nemění jejich vyvolení ... Že pohanští křesťané jsou vlastně nové plané větvičky naroubované na ušlechtilou olivu na místo jejích vlastních větví, ale kmen je pořád ta oliva. Ale v závěru 11. kapitoly zaslibuje, že na konci času se ještě Židé k Ježíši vrátí. A že jejich odvrácení nemění nic na vyvolení. Tak asi tak. (Tož jsem křesťan sionista )