Jájo, jo, vybavuju si něco ale díky ostatním drobnostem, třeba, jak jsem si uvědomila, že slušně funím a pak vyju na střídačku (tiše, jako takové haůk, haůk), nebo, jak jsem si vzpomněla po vaně, jak mi maminka říkala. to máš jak větší krámy být po ruce, tak snad schytá kousanec a pár okamžiků, kdy jsem stála opřená o ribstoli, šoupli pode mě nějakou látku, abych jim nekapala krev na zem a já prosila doktora o další analgetika a opakovala jsem: ale to vážně, ale opravdu bolí, moc to bolí... atd. A jak jen mávnul rukou, že ví. Pamatuju si dost.