Ahoj. Tak jsem se snažila přelouskat celou verejší diskusi a neztratit se.
K nucení do učení (k učení) - nutím. Tím, že znáš dítko, tak víš "JAK" nutit a přitom netlačit na pilu. Já třeba musím pevně vést Jeníka k pravidelnosti, dotahování věcí do konce, nespěchání a preciznosti. Také se mu snažím vysvětlit, že zatím neví, c jednou bude dlat, tak semu může hodit vše a že základy mateřského jazyka, matematiky, AJ a všebecný přehled prostě mít musí, neb by neměl na čem v budoucnu stavět. A nepovolím, což on ví. Teď třeba bojujeme se psaním - na přezkoušení před ním bylo řečeno, že když se mu nechce psát psacím, tak ať píše tiskace - no tiskace píše ještě jako větší "prasátko", takže trvám na psacím (občas povolím, že to střídá). Ale nutím, protože se tím učí dělat věci pořádně. Vím, že sklon neřeším, ale nechci, aby mu to všude lítalo (vím, že to umí, když se snaží).
Učebnice - používáme zatím cvičné sešity - matematika a učebnici máme jen na ČJ a Prvouku. Teď mi to pomáhá se od toho odpíchnout a mít nějaký rámec, kam můžeme odlítávat. Např. v 1.pololetí jsme měli člověk a rodina a pak vše možné o lidském těla. to jsme dodělávali ještě teď a teď jedeme přírodu - zatím všeobecně a pak to hodíme podle biotopů = v tom čte, pracuje s informacema, počítá.
Portfolio - v klasickém smyslu nemáme, máme sešity na MA, čj, a prvouku. Do desek si dávál vyplněné testy, vstupenky, fotky, když jsme dělali něco extra.
Jinak kdyby bylo na Jeníkovi, tak si jenom čte. To se mi líbilo na stránkách mami v USA, co mají domškolu, kolik knížek pro děti (různých věkových kategorií), tam k jednotlivým tématům vydávají a mají z čeho vybírat. To by se Jeníkovi líbilo.
Jinak se snažím Jeníkovi vyhovět, ale ví, že konečné slovo mám já. Protože jednou bude ve škole. Také hodně nalepujeme, stříháme , doplňuje. Teď mu to píšu třeba na barevné papíry - n si něco doplní a nalepí. Někdy nalepuji já, ale on si ukazuje, kam to mám nalepit (bojujeme s motorikou).
Tak se omlouvám, za delší elaborát, snad to má hlavu a patu.