Ahoj,

já jsem tak nějak pročetla a místy prolítla celou tu diskusi. Myslím si, že každý rodič musí dítě občas nutit, aby se naučilo to a to (a to i u běžných činností). Já kdybych netrvala na psaní, tak nepíšeme, na počítání, tak nepočítáme, ale zas by F. ležel celý dny v mapách, četl si (zejména v encyklopediích atd.) a samozřejmě seděl u počítače. Ale nutím ho způsobem, že je třeba tohle dělat, aby se mohl pak učit dál. On i u mě vidí, že psát potřebuju, počítat potřebujeme ke své práci oba s manželem, takže prostě chápe, že je to třeba. Snažím se mu to různě zpříjemňovat a vymýšlet formy, které ho baví.

Co se týče portfolia, tak my ho asi budeme mít hubené, ale nemyslím si, že by šlo o to mít toho co nejvíc. Spíš prostě učitelka potřebuje vidět, že dítě jde dopředu, že se doma učí. Nevím, nikdy jsme zatím hodnocení neabsolvovali, ale podle mě je to spíš o tom, aby se dítě samo pochlubilo a vlastně se může i trošku hodnotit samo, což mi přijde úžasný a hrozně moc přínosný.