My ten režim zatím hledáme a ladíme, ale zatím mi z toho pro mě vylezlo několik zásadních věcí: a) je naprosto nutný, abych tu měla ráno aspoň základně poklizeno,než začneme - vyndaná myčka, pověšený prádlo a tak... a mladej před devátou funguje velmi omezeně a vždycky vydrží jen chvíli, takže se nám ten začátek vykrystalizoval na půl desátou...
b) je lepší (pro všechny, nejen pro Maxíka, ale i pro mladší děti a pro mě), když to máme rozdělený do dvou hodinových bloků, než když jedem třeba dvě hodiny v kuse,
c) docela dost toho můžeme udělat o víkendu, kdy je tu manžel, který k němu přeci jen přistupuje jinak...

Takže nám z toho vyšla hodina až hodina a půl dopoledne a pak tak dvakrát až třikrát do týdne hodina někdy během odpoledne - většinou, když některý z mladších sourozenců usne. Kroužků nemá tolik a bydlíme v malém městě, takže se nám to snadno obíhá. Plus tomu většinou věnujeme tak tři hodiny v rámci víkendu, kdy se synovi povětšinou věnuje manžel a já si užívám s mladšíma. Ono je to taky hodně daný tím, že Maxík je hodně nesoustředěnej a velmi snadno unavitelnej, tak se mu takhle snažím vyjít vstříc.

Jo a pokud jde o začlenění práce, tak to je lahůdka :) Pokud to jen trochu jde, zvu si klienty na půl devátou až devátou, nebo pak kolem jedné, to jsou časy, kdy jsou naše děti v útlumu nebo snadno utlumitelný. Co já potřebuju napsat, tak píšu po večerech, nebo ráno, než začneme s "výukou". Přípravy si většinou dělám tak třikrát týdně - vytisknu si mraky materiálů, nějak si promyslím, co bych tak chtěla, zaúkoluju manžela, co potřebuju a pak z toho následující dny čerpám. A hodně používáme pomůcky, se kterými může pracovat sám...