Celý vtip je v tom, že NEJDŘÍV nacvičí rovnováhu, ovládání řidítek, rozjezdy a brždění, dokopečka a z kopečka, zatáčky apod. A POTOM (další rok, sezonu) už jen přidá šlapání a je to. Když se učí na malém kole s postranními kolečky, pořád tu rovnováhu nemůže chytit, protože pokud jede po těch kolečkách, kolo je stále nakloněné, ať vpravo či vlevo, do toho se snaží řídit a ještě ke všemu šlapat.... což ve 3-4 letech není vůbec snadný. Taky jsem tomu zpočátku nepřikládala důležitost, ale když srovnám, že dceru jsme dvě sezony mořili s kolem a vztah k tomu teda moc nezískala, nešlo jí to, a synkovi jsme dali odrážedlo a drandil jak tryskomyš, hlava nehlava, rovnováhu chytnul během několika dní a brždění patou/chodidlem taky, zatáček se nebojí, je na tom rychlej, kolo je lehoulinký, otočí/zvedne si ho v pohodě sám. Kolo dostane v létě, teď na jaře ještě oživíme s koloodrážedlem a pak už vyjede. Zrovna v naší školce má tohle fakt každej druhej a přijde mi, že ty děti jsou na tom obratný, šikovný, nikdo jim nemusí pomáhat... tím si vybudujou sebedůvěru v to, že to půjde, a pak jim to fakt jde.