možná se mu do školky ve skutečnosti nechce? Možná má strach, že ho tam odložíš a budeš jenom s miminkem? Nedávno byl sesazený z trůnu benjamínka, může to klidně hrát roli.
Já bych to s okolím neprobírala, ani bych nepoukazovala na to, jak je velký. Maximálně bych ho omezila opačně - plínka jsou pro miminka a miminka mají svoje omezení, třeba nemůžou zmrku / na kolotoč / doplň si. Ale neshazovala bych ho nijak. Mám podobně starou dceru - je samostatná, schopná, příjmání potravy a vylučování je plně v její kompetenci a ona to ví. Když se počurá, jde si to přeprat do umyvadla. Když něco vyleje, jde si pro hadru a utře to - to jsou prostě pravidla v domácnosti s více dětma... Jeho vylučování není tvůj problém, ale jeho, čistě jeho. Nepřebírej v tomhle za něm zodpovědnost. Kdybych byla třeba fakt už naštvaná a věděla, že to dělá schválně (tj. že nemá funkční problém, ale je to manipulace z jeho strany se mnou), dala bych mu látkové čtvercové plenky a nechávala bych mu přeprat ručně v umyvadle prostě ty, aby pochopil o co jde.
Odměny za vyčurání jsem nevyužívala, jen jsme u ročních dětí společně tleskali. Jinak pro nejmladší je teď odměna, že nosí spoďárky s obrázkama, je na to hrozně hrdá (až tak, že to všem furt ukazuje když si je počurá, dostane plenku a je z toho nešťastná, ale hodně ji to motivuje), prostě na každé dítě platí něco jiného, ale zásada je, že jde o jeho problém, ne tvůj. A dítě by mělo pocítit důsledky svého chování a podílet se na odstranění nehody (možná to bude zpočátku trochu víc práce pro tebe, ale z dlouhodobého hlediska budeš mít práce míň)