testovat se dá od 3 let věku.

Jinak, hodně rodičů popisuje, že tyto děti jsou od malička hodně náročné na pozornost rodičů.
U nás se to potvrdilo - synek - to se ani snad nedá popsat, to se musí zažít....
Taky má malou potřebu spánku, a to už od miminka

Když byl maličký, zajímaly ho jiné věci, než ostatní děti - kupříkladu věž z 12-ti kostek postavil 1x cca na roce - naprosto precizně, pak ji shodil a bylo - víc se o to nezajímal...
Za to ho fascinovala písmena, čísla, dopravní značky, značky aut, barvy, miloval a miluje puzzle. Nejoblíbenější čtení cca od roka byly letáky z Delvity - spooousta velkých čísel a písmen!

Neustále vyžadoval, když ještě pořádně nemluvil, abych mu opakovala, jak se co jmenuje - docházelo tak ke kuriozním situacím, kdy se frustrované batole vztekalo u parkoviště opakující:
"Co to je to je todle!!!" a ukazovalo na auto ...
já řekla: "auto"... on opět, už naléhavým tónem: "Co to je to je todle!!!"
já: "modrý auto".... on už skoro křičel, slzičky vzteku v očích: "Co to je to je todle!!!"
....nakonec správná odpověd zněla: "modrý ford"....
On věděl, že barva auta je modrá a znak auta je Ford, ale chtěl to slyšet ode mne dohromady, což natvrdlá maminka hned nepochopila...
Před 2. rokem věku jsme běžně seděli na zastávce autobusu, pozorovali auta a on vždycky volal - čevená fabika, žutý citoen, čený mecedes... atp. Poznal to už z dálky snad podle karoserie či co???

Velkou abecedu a čísla 0-9 uměl na 18-ti měs.

Barvy včetně růžové, béžové, oranžové kolem druhého roku...
Píše od cca 4 let, číst začal před pátým rokem...
Má výbornou pamět, strašně rád se učí nazpaměť nejrůznější věci.

V čerstvých třech letech šel do školky (heterogenní třída) a hned první měsíc šokoval učitelky i děti, když se učily jedno odpoledne básničku - vyprávěla mi to paní učitelka. Maloši měli krátkou a velkáči delší. On tam tak seděl, poslouchal a najednou se postavil a přednesl bezchybně obě dvě za sebou. Učitelky zůstaly udiveně koukat a děti mu začaly spontánně tleskat...

On tedy je i pohybově nadaný a snadno se učí sporty s minimálním tréninkem. Teď v 7-ti letech zvládá obvyklé sporty jako lyžování, bruslení lední i in-liny, kolo, plave bez rukávků, hraje tenis...

Je extrovert, což podle mne ještě znásobuje fakt, že si umí jít za svým.
Docela se teď, v posledním roce, zvýšila jeho trpělivost - pokud mu něco nejde, sice se vzteká, ale zkouší to znovu a znovu, dokud se mu to nepodaří.

Neplatí na něj systém příkazy a zákazy - takhle on nefunguje. Musí vždy vědět proč, z jakého důvodu - pak s ním není problém. Je to také velký taktik
Občas to hodně jiskří mezi jím a tatínkem, který by rád šel cestou dominatní autoritativní výchovy, která v tomto případě nemá vůbec žádné výsledky. Ale čím je starší, tím je těch třecích ploch méně a méně