přesně to se stalo nám, tomu malému "omylu" byly minulej týden 3 roky, já se konečně vracím do práce, pokud nějakou s dobrou pracovní dobou seženu a jsme za něj strašně rádi, je to dítě za odměnu, hodnej, milej. Strašně dlouho jsem se smiřovala s osudem, vlastně celé těhotenství, ale jak se narodil, bylo to už OK. Ale upřímně, pojistila jsem se, aby se to už znovu nestalo, 4. dítě bych už asi psychicky nedala, můj ideál byl 2 děti, pořád tak nějak cítím, že to 3. je prostě už u nás nadpočet, nevím přesně, jak to vyjádřit, ale jinak jsme za něj rádi