moje zkušenost s dcerou - je nutné se rozhodnout, bez toho to nejde. Mě k tomu pomohlo, když jsem otehotněla se synem (holce bylo 15 měsíců).

Napřed jsem chtěla odbourat kojení v noci, tak jsem jí začala vykládat, jak mléko v noci spinká, ale o to víc ho bude ráno. Když se v noci budila, začala jsem jií říkat totéž, případně jí hladila, říkla jí, ať spí, že spí všichni, i to mlíko. Sama pro sebe jsem si stanovila hranici, že jí nedám dřív než v 5. Šlo nám o to, aby si odvykla kojení někdy okolo 2 v noci. Občas maličko zaplakala, občas prudila, nemohla zabrat, ale nakonec se většinou jen přitulila a spala dál.
Pak jsem jí odnaučovala usínat bez kojení. V tomto období pila před spaním po obědě, před spaním večer a někdy okolo 6-5 ráno. Tak jsem jí začala kojit ne v klidu v posteli, ale naopak třeba u televize, aby neusnula a pak s ní šla do postele a vyprávěla jí pohádky (pokud možno co nejvíc monotónně). Tím se naučila usínat jinak než u prsu, od toho byl krůček k tomu odbourat kojení před spaním po obědě, potom bylo na řadě kojení před spaním. Nakonec jsem nechala zcela volný průběh tomu kojení po probuzení. Jen když už ho občas zaspala (a porod se blížil), řekla jsem, že když vynechá 3x po sobě, už jí nedám. Přesně si na to pamatuju, to rozhodující ráno, na svatbě kamarádů, spal s námi v pokoji náš kamarád, ona ráno vstala a šla s ním blbnout. Byla jsem dosti naměkko, ale byla jsem i ráda, večer předtím sežrala kyselé okurky z plata chlebíčků, tak jsem měla strach, aby jí nebylo blbě.
Ono to nakonec většinou nějak dopadne, třeba holce dalo narození bráchy tak zabrat, že po obědě usínala ještě v jídelní židličce, občas s nosem v talíři, tak jsem jí jen přenesla