Ahoj, já jsem to syna nijak zvlášť "neučila", ale prostě jsem vždycky jen říkala "řekneš tetě apod. ahoj?" - někdy řekl, někdy ne, ale vzhledem k tomu, že je hodně stydlivý a má hodně opožděnou řeč a dlouho byl schopný říct maximálně ahoj, tak jsem to nijak zvlášť neřešila... ve školce začal někdy sám odpovídat kamarádům i paní učitelce...no a tak dva měsíce zpátky se najednou za mnou, kdykoli někoho zdravím, začalo jako ozvěna ozývat tichnounké "dobrý den", jen je legrace, že když zdravíme dospělého "dobrý den" a ten malého pozdraví "ahoj", tak malej se jakoby opraví a řekne mu taky ahoj, jinak zdraví podle mně - podle toho, koho potkáme, tak zdraví stejně jako já