Jednoho asi podobného zatvrdilce proti povinnostem jsem měla doma. Fungovalo zavést tabulku - podobnou, jako se dělá pro děti s Aspergerovým syndromem, Autismem atd. - prostě tabulka, která začíná tím, že je tam namalováno, jak de dítě převléká z pyžama/čistí zuby/snídá/češe vlasy - postupně podle toho, jak to jde u vás v rodině. Na závěr zaveď nějakou odměnu, nemusí to být sladkost. Ale něco, na co se bude těšit. Podobnou tabulku jsem měla i pro večerní rituály.

Jídlo byl též problém - tady nepomáhalo žádné "nucení", slibování, přemlouvání, krmení... Ale jen chceš nebo nechceš? Jestli chceš, jez (za snědené společné jídlo odměna), jestli nechceš, nejez. Nebude odměna ani jiné jídlo. Dítě vždy dostalo vybrat buď jídlo, co jíme my, nebo suchý chleba. Ale pokud nic nejedlo, ani jsem nenabízela nic mezi dalším jídlem. Časem si moc dobře pamatoval, že pak bude mít hlad.

Jde opravdu o důslednost. Možná to zní tvrdě, ale prostě to bylo potřeba, jinak bychom se zbláznili všichni.