Měli jsme doma něco podobného, jen s rozdílem, že vážila při narození 2,5 kg, tak to ječení na začátku jsme spojovali s tím, že je malinká a kojila jsem prakticky pořád, jinak řvala.

Je hodně chytrá, ve dvou letech plynule mluvila tak, že si lidé co jí neviděli jen slyšeli mysleli, že mluvím s nějakým puberťákem. Ale ty záchvaty řevu. Jednou po 4 hodinách souvislého řevu a uplatnění všech metod zklidnění (bez účinku) jsem jí strčila do sprchy, oblečenou. Řvát přestala. Velmi klidným hlasem mi vysvětlila, že se chovám zvláštně, vždyť ještě není večer, tak co jí sprchuju. No od té doby stačilo říct, ať se okamžitě zklidní nebo půjde do sprchy a už nikdy v ní nebyla. (Vzteky byly, ale ne tak extrémní). Ve čtyřech letech řev přestal a nastalo období lítostivosti – asi do pěti let. Pořád bezdůvodně brečela.

Nechci tě navádět, ale zkus jednou, až uplatníš všechno možné i nemožné, strčit jí do té sprchy...