Ještě bych chtěla napsat jednu věc. U nás naproti přes silnici je takové obecní prostranství s kolotočem a pár hloupostma. Vím, že syn nedokáže prostě odhadnout vzdálenost auta, mladší dcera pochopitelně taky ne. Nejstarší už jo. Když přecházejí, tak jdu s nimi a vím, že když budou chtít jít zpátky, žádný z těch dvou mladších nepůjde přes tu silnici bez nejstarší a nejstarší zase nikdy nepůjde bez těch dvou, to je prostě ta zásada. Oni ví, že musí chodit spolu za ruku přes tu cestu, až se nejstarší rozhlédne a nikdy to neporušili, fakt ne. Prostě v některých věcech chápou vážnost situace a ví, co a jak. Přesto jo, dcera mívá sebou mobil a vždycky mi cinkne, že půjdou přes cestu a jdu kouknout, jak to zvládají.