Monty, jestli to nebude tím, že pohled na domácí školu předáváš tvému synovi ty. Možná kdyby navštívil nějakou rodinu, nebo by mu to vylíčil aspoň někdo, kdo to sám praktikuje, mluvil by jinak.
Pokud si neumíš představit, kde ten chudák z domškoly potká jiné dítě, tak třeba na tom hřišti, kde se seznámil i tvůj syn.
Tvůj syn zná těch svých dvacet spolužáků tak moc, že je schopen posoudit, jak moc normálně oni a vy žijí? Naše děti znají zblízka +-deset, patnáct rodin (že jako opakovaně chodí k nim domů, apod.), myslím, že kdyby chodily do školy, přibyly by rodiny, které zblízka poznají třeba dvě, pochybuji, že by na víc bližších kamarádů měl kapacity a čas. Což mi v tom množství přijde trochu zanedbatelné.

Mimochodem snad každý rodič domácích školáků ví a chce ty kamarády někde nahnat. My děti nechceme izolovat. Paradoxně pak má takový domškolák kamarádů třeba i víc, než školák.