"A na druhou stranu velmi nadané dítě na zš v prvních letech snadno znechutí, takže svůj talent už nikdy nerozvine, což se doma nestane, jelikož jde až tam, kam ho nadání pustí (nestačí-li na vedení rodič, někoho si najde, stojí mu to za to, když už se dal na DŠ)."

Ty mi očividně nerozumíš - jako rodič nemusíš být schopná odhadnout, že má tvoje dítě nějaké nadání, protože ho zkrátka neuvidíš, nepoznáš; já bych například nepoznala nadání na techniku, protože se tím nezabývám, nevyznám se v tom, a nemít navíc ani žádné srovnání, těžko to budu v dítěti nějak podporovat. Přece jen ten učitel viděl stovky dětí a má v tomto směru lepší odhad než já. Když to vezmu zase z osobního příkladu, tak nadání mého syna taky nepozná každý, protože má třeba pocit, že dítě, který chodí pět let do ZUŠky na výtvarku by mělo malovat realistický zátiší nebo portréty, ale ten učitel, který viděl x dětí, co malují zátiší a portréty to pozná. Kdybych v tomhle směru byla naprostý laik - a máme jich v rodině dost - tak si myslím, že je to jen takový čmárání a můžu tím dítěti ublížit daleko víc než celá "škola". Mmch., podle mne se to základní školství dost démonizuje, máme tu celkem normální školu, žádná výběrovka, a přesto, že je syn potížista, nikdo po něm nešlape a jeho "individualitu" v rámci možností normálně podporuje.