Nevím, jestli umím potěšit, moc ráda bych. Osobně znám holčičku, která se narodila velmi brzo a po půl roce ji lékaři chtěli odpojit z přístrojů, že "zabírá místo jiným dětem". Matka to nedovolila, holčička nejen že přežila, ale dnes je integrovaná ve škole s "normálníma" a je to miláček celého okolí. Tj. prognózy lékařů beru s rezervou. Ale hlavně- kvalita a hodnota člověka není dána jeho "normálností". Často mám pocit, že lásce bychom se měli učit od těch tzv. postižených.