Martino,

víš, co?

Já jsem schopná pochopit, že trvají na tom, že se dětem nesmí nadávat (ponižovat je), i to, že se jim nelíbí to občasné plácání, které mi tu považujeme za normální (a ano, já ho taky považuju za normální, protože s nemluvícím batoletem, které dělá něco, co prostě nesmí dělat - mlátit rodiče, ubližovat jiným, běhat do vozovky, lézt na okno atd., se někdy domluvit jinak nelze), ale že dítě odeberou matce, protože dítěti pomohla vytrhnout mléčný zub (případ ruské matky) nebo, že jim je podezřelé, když děti jí sladkosti jindy než v sobotu nebo že je dítě ve škole smutné? To už je trochu silné kafe.