Neznám tu metodu (NEvýchovu nebo jak se to jmenuje), jenom ti chci říct, co vím jistě, že úhelná chyba na straně vychovatele je přesvědčení (snaha) "držet věci pod kontrolou".
Tím nemyslím nedělat nic a nechat děti vlát ve větru, ale to, že nikdy nemáme vše pod kontrolou, co se týče moci nad druhými lidmi (výchova), tak ani menší část. O kontrolu nejde, ani ne o kontrolu nad sebou, základní kámen ve výchově je příklad, přičemž to, jak řeším situace, kdy je všeho na mě moc, je jeden z důležitých příkladů.
Mezi krajními variantami úpornost kontra lajdání je podle mě lepší lajdání, obojí dává blbé výsledky, ale úpornost kromě toho ještě neurotizue.
To jen na okraj, jestli ti to třeba připadá jako blbost nebo tak něco, tak se předem omlouvám.