Ano,třeba. Jistěže je sám život životu nebezpečný,ale to nemění nic na faktu,který jsem zminovala před tím - kdy mít děti;si připadám už jak kolovrátek.

I u syna,když si ho zmínila, mě to napadlo - v jeho 25 letech,když dostal rakovinu; jeho otec,můj muž,nám bylo oběma 25,když už jsme měli konečný počet dětí;jeho tyto reprodukční "věci" ještě čekají,možná,když bude chtít mít děti,ale nechybělo mnoho,aby je nemohl mít (vlastní )nikdy,tohle prostě přináší dnešní doba-lidi furt otálejí,čekají na zázraky,chtějí se bavit,nevázat a na starý klena jim začne cvakat prdélka.