Připadá mi, že by za tím mohla být sourozenecká rivalita. Že se v něm postupně kumulovaly malé frustrace související se sourozencem a teď už je toho na něj moc, zvlášť jestli je i jinak citlivější. Zamyslela bych se, jestli jsi v téhle oblasti k němu přistupovala správně a nedělala některé klasické výchovné chyby (které ovšem lze napravit). Dáváš mu co nejvíc pozornosti nebo se spíš věnuješ miminu a starší musí vždycky počkat? Nepoužíváš takové to klasické "jsi starší a musíš být rozumnější"? Rozsuzuješ spory o hračky spravedlivě?