Dobrý den,
před třemi lety jsem na tom byla podobně. Už jsem se smířila s tím, že děti budeme mít jenom dvě, že jsme ten čas na třetí prošvihli a.... na prahu 40 najednou to tam bylo. Také ze začátku strašný šok, co budu dělat, že už jsem kapitolu malé děti uzavřela, že už jsem se chtěla více věnovat práci...
a včera byly našemu chlapečkovi 2 roky a je to zázrak, za který každý den děkujeme. Mysím, že podobně to tu popisují i další. Nechte to dozrát, na interupci stejně nepůjdete a myslím, že za chvilku se začnete těšit.
A výbavičku? Třeba se najdou hodné kamarádky, která Vám všechno zdarma přenechají - jako tehdy mě. Držím Vám palce