Syn hraje fotbal a tam chodím na zápasy jenom v krajní nouzi. Nebaví mě to a prostředí je někdy až odporné. Zažila jsem turnaj, kde rodiče nadávali trenérům, děti nadávali trenérům a rodičům, rodiče nadávali dětem. K dovršení všeho hrubě nadávali při vyhlášení vítězů trenéři poražených týmů vítězům. No prostě hnus.
Navíc syn dělá ploutvové plavání a tam jezdím naopak velice ráda. Jsme parta rodičů, která se tam o děti stará, dohlíží, aby odešli na start se vším, co potřebují a ještě jim udílíme cenné rady, což od nás, kteří jsme to nikdy nedělali, opravdu sedí. Všechny děti chválíme a hecujeme. Nikdy jim nikdo z nás nenadává. Je to tam opravdu pohoda.