Mmch., tohle je přesně o těch "vzorech" z rodiny a jejich pozdější úpravu dle potřeby.
Moje babička si nečistila zuby, takže už v šedesáti byla skoro bezzubá. Umělý nenosila, protože jí tlačily. Protože mi to přišlo ošklivý, ty vyžraný a chybějící zuby, tak jsem si je čistila sama, dobrovolně. Nepamatuju si, že by mne do toho někdo nutil nebo mne kontroloval. Syn bohužel nikoho ošklivě bezzubýho nezná, takže má asi pocit, že to neexistuje.
Stejně jako "učení" - se mnou se v životě nikdo neučil, ale když jsem holt zjistila, že syn není typ, co by radši dával ve škole pozor, aby se pak nemusel učit doma, tak se s ním učíme.
On fakt není problém ty naučené modely změnit nebo upravit, pokud je vůle a důvod...