Mám sousedy, co se bojí mého psa(jezevčíka) a to tak, že ho vidí na konci ulice (na vodítku) a zapadnou do baráku a jejich šestileté dítě řve, jako by ji od matky navždy oddělovali. Jednou jsem je potkala na blízko a myslela jsem, že té paní budu volat RZ.
Ty děti to teda nemají od přírody, ale od traumatizovaných rodičů. Má vnoučata se psů bát nebudou, nejspíš se jim jeden bude válet v povijánu od narození.

Připadá mi hrubé, že mě osočuješ z machrování. Já si neužívám ničí strachy.