Mám známé, kde žena utekla v noci bez rozloučení od manžela a dvouleté holčičky za svoji novou láskou, nikdy se nevrátila. Nevěřila bych tomu nikdy , s holčinou jsme byly kámošky, spolužačky na VŠ a spolubydlící na koleji...úplně normální, milá holka. Od té doby co utekla o ní nic nevím, prostě zmizela z našeho života. STRAŠNĚ mě to tenkrát mrzelo kvůli holčičce, kvůli jejímu tátovi. Naštěstí už mají dlouho novou hodnou maminku. Poradím jen to, co holky přede mnou: nesnažit se vrátit nevratné a spíš koukat dopředu. Je mi vás obou moc líto a nechci si ani představit, jak se žije dítěti s vědomím, že se na něj vyprdla máma.