Stalo se mi to samé s Kryštůfkem (hodně dávno, teď jich je spousta, ale tenkrát to ještě bylo dost neobvyklé jméno). Brala jsem to s velkým nadhledem, byla jsem si tak jistá, že nám rodičům do jména dítěte nemá kdo co mluvit, že jsem různé poznámky příbuzných a obracení očí v sloup odbyla smíchem. Prostě to bude Kryštůfek a hotovo.
Měli štěstí, příbuzní jedni, byla to holčička.