"jentak, ja prave nechci myslet na to, zda na to mam...pro me je ideal, kdyz neco chci, nebo potrebuji, tak to poridim bez toho, abych na to musela bokem setrit, nebo extra premyslet, zda to nezasahne rodinny rozpocet. Jisteze v ramci nasich moznosti, to ma clovek tak nejak nastavene, tedy alespon ja mam. Takze pro me by to askeze byla, protoze bych si musela odpirat a to ja tedy zrovna nemam chut delat. Delam to, pokud je to nutne. Ne jen, abychsetrila do matrace"

Eeko, mě by taky nebavilo muset šetřit na něco, co potřebuju, ale co konkrétně myslíš, že by sis musela odpírat, aby Ti to vadilo?

Já bych si třeba v tom OC taky nedala ten dort ani to kafe, protože mi to přijde předražený, a jak na to nejsem zvyklá, tak prostě nemám tu potřebu. Takže to není žádná pravidelná položka v mým rozpočtu a vůbec mi to nevadí. Za to vím, že když na něj jednou za čas dostanu nezřízenou chuť, tak to bez rozpaků můžu udělat.

To samý třeba když jedeme na vejlet, tak udělám obvykle svačinu doma, protože to vyjde nesrovnatelně levnějc a v konečným výsledku je to i mnohem zdravější, než si kupovat někde na nádraží předraženej párek nebo pizzu. Ale na druhou stranu, když budem jednou za čas na tom nádraží umírat hlady, tak si dáme i tu pizzu a nebudem mít pocit, že je to díra do rodinnýho rozpočtu. A děti budou šťastný, že měli pizzu z obchodu, kdežto kdyby na ni byly zvyklý, tak budou zklamaný, kdyby to náhodou někdy nebylo.