všem, opravdu vše děkuju za názory, nadhled, doporučení. hodně jste mi pomohly, jakoby řekly: můžeš! prostě jsem jen v té ohrádce a bála jsem se vystoupit, dnes, po dalších písemných extempore svého muže do mailu, dalších lžích a snění a vydírání o staré barabizně,jsem udělala velmi radikální řez, naprosto rozhodný, přímý, bez obav, strachu, jemu naprosto napřímo napsala že je konec, vůbec nereaguje, myslím, že mu nedochází, že to myslím vážně,ale to není můj problém....já se rozhodla, a dále jsem udělala pár patřičných kroků,které s tím souvisí,.... když jsem se totiž dnes zhroutila u doktora, kde jsem byla na kontrole, opět po infektu a antibiotikách, odnesla jsem si další a mám znovu teplotu, dr.se zeptal, jak se cítím, nedala jsem to a rozbrečela jsem se tam. je to zvláštní pocit, jaksi to bolí a vím, že ještě bude, protože ta cesta nebude jednoduchá, ale i se mi udělalo výrazně líp,že jsem něco začala dělat...ta představa volnosti a klidu je tak lákavá a až hladí...držte mi pěsti...