Cerstve ctyrlety syn u zapisu do skoly mel pojmenovat asi 20 barev, vsechno dobry az na jednu, a kdyz se ho ucitelka asi po treti zeptala co si mysli o tom jednom policku, tak na ni zvedl oboci a zeptal se proc se ho porad pta kdyz uz dvakrat rekl ze je to sediva. Ona se zasmala a pravila ze podle ni by to mohla byt i stribrna, nacez se syn nastval a durazne ji vysvetlil ze on tam zadny metalicky odstin nevidi, ze to vypada spis jako umastenej papir :)

Obe deti poznali barvy kolem 2 let kdyz zacali poradne mluvit.