maargitt,
jj, přesně, nevděčná dcera.
Na druhou stranu jí musím přiznat jako drobný bonus, že mne nikdy do žádné zájmové činnosti nenutila a kroužky jsem si vybírala sama. Když se mi někde nelíbilo, tak jsem tam přestala chodit a matka neřekla ani popel.
Dokonce jsem si vzpomněla, že jsem kdysi otravovala s tím, že chci chodit na kytaru jako moje nejlepší kamarádka (cca 3. nebo 4. třída) a matka mi tu kytaru fakt koupila. Jenže kamarádka s tím mezitím sekla a sama jsem chodit nechtěla, takže na kytaru v životě nikdo ani nesáhl, kromě toho, že jsme s ní v pubertě dělali blbosti a předstírali, že hrajeme.