Naši měli doma klavír a nějak jim přesto nenapadlo mě zapsat na lidušku, začala jsem tam chodit až v 10 letech na vlastní žádost. Docela mě štvalo, že většina děti tam začala chodit dřív a mají přede mnou náskok. Hrála jsem nějakých 7 let.

Syn začal chodit v 7 letech na kytaru, taky na základě vlastního přání a vždy na konci školního roku řekl, že chce pokračovat. Nutit do cvičení ho občas musím, tedy připomínat, sednout si k němu, poslechnout si ho, případně ho opravit. Je to podobné jako s přípravou do školy.

Kategoricky ho nenutím do ničeho, mně se třeba líbí tenis a syn tam chodil rok a pak prohlásil, že pokračovat nechce, tak tam nechodí. No, a třeba mohl jednou jezdit po turnajích ATP a přispívat nám na důchod