Monty, "Já třeba chci, aby bylo moje dítě v životě spokojený."

no, to já jsem chtěla taky, a domnívám se, že oběma k životní spokojenosti přispívá i to, že umí hrát na nástroje (stejně jako umí řadu jiných věcí), mohou to kdykoli využít (ať jen pro sebe či v partě),

a ještě více jim přispívá to, že se dokáží přinutit dělat i věci, které je nebaví, v zájmu vzdálenějšího cíle. Znají to, mají vyzkoušeno, že to funguje.

Ovšem nechodily do hudebky "nutně". Chtěly. Kdybych hru na nástroj považovala sice za vhodnou, ale dětem by se příčila, tak by nechodily. To, že něco pokládám za prospěšné, vhodné a fajn neznamená, že to nutně musely děti dělat. Znamená to jen, že jsem jim to umožnila, vedla je k tomu, a případně je i podržela v obdobích, kdy jejich vůle slábla.