Lenko, nejde o spaní nebo nespaní. Jde o to nevyrušovat ty, co odpočinek potřebují. Upřímně, už 3.rok máme ve třídě dítě, které když má svou "chvilku" (která taky může trvat třeba 2 hodiny), vypadá to jako adept na exorcismus. Jinak nevím, jak to vyjádřit. Zmítání se na posteli, skákání, plazení se, svlékání postele, zvukové efekty jako zvířátko nebo z hororu. Mlácení sebou kolem postele a pod. A stále jsme nepřišly na spolehlivý způsob, jak to zastavit. A pokud je ve formě, pokračuje o svačině, hučení, skučení, kdákání, skřeky, třískání hrnkem o všechno, patlání se v jídle. Můžu tě ubezpečit, že JÁ občas odcházím za roh mlátit hlavou do zdi, protože mám chuť ono dítě fyzicky uzemnit tak, aby už proboha přestalo. Ostatní si zacpávají uši, jsou z toho na nervy. Ruší je to. Potom jdete do šatny a ono stále pokračuje, ty oblékáš dalších X dětí, je tam hluk a ono se válí po zemi, leze po skříňkách a cpe si oblečení do pusy. Rodiče neřeší, řešit nechtějí. Dělá jim to samé.