Já bych z toho taky drámu nedělala.

Už od začátku je asi špatně ten přístup, pokud dítě rádo čte a není to nějaký rozmar, tak kupování knížek beru jako dobrou investici, já jako dítě měla knížek stovky.

Mamka mi "dávala" 10 Kč každý týden na knihy, já jsem si je "virtuálně" šetřila a kupovala si za ně knížky dle vlastní úvahy. (Bylo to nad rámec kapesného). Psala jsem si to do takového deníčku. (to byly ještě konec 80.-90.léta)

Kromě toho jsem samozřejmě dostávala knížky k narozeninám nebo k vánocům.

Tj. už v době, kdy si dcera vybrala z katalogu, tak bych jí asi řekla, že jednu koupíme teď (nebo do jakého fin. limitu) a že další ať mi ukáže a že třeba jí je přinese Ježíšek. Pokud nevěříš cenám, lze přece jednoduše progooglovat net, jestli od tohoto konkrétního prodejce nejsou předražené. Pokud ano, objednala bych tu vybranou na netu.

Kdyby jich i přesto chtěla víc rovnou, tak kdyby si je chtěla zaplatit z vlastních úspor nebo kapesného, tak OK.

Kdyby i přes to všechno si tu objednávku sama vyplnila, tak by si ty další knížky holt musela zaplatit z vlastních úspor nebo kapesného (přirozený důsledek), ale kromě pohovoru by asi jiný trest nebyl.