Jájo, vidím to podobně.
Také jsem se v mládí nachomýtla k ledasčemu, ale za sebe jsem měla jasno, co chci a co nechci, kam až jsem ochotná zajít a kam ne.
Mimo jiné i proto, že rodiče mi v tomto směru nic nezakazovali, o ničem mi nekázali, kolem ničeho nedělali drama, jen jsem cítila, že mi věří, že dokážu používat svůj zdravý úsudek. A měli pravdu, používala jsem svůj zdravý úsudek a své dospívání jsem ustála bez katastrof, přestože bezproblémová povaha jsem nebyla a vztahy v rodině jsme také neměli stoprocentní.