jentak,
ale já vůbec nejsem proti tomu, aby se dětem kupovaly hovadiny.
Pouze píšu, že jaké hovadiny, kolik hovadin a jaký k těm hovadinám zaujmu postoj je moje věc jako rodiče. Když někdo věří, že je bílý cukr jed, tak může buď dítě s děsem v očích hlídat, aby nesnědlo jedinou lentilku, nebo mu jed dávkovat přiměřeně, nebo ho svým příkladem a vysvětlováním vést k tomu, aby se nějak rozhodlo samo. A když někdo věří tomu, že se dítě obejde bez vývojové fáze, ve které vypadá jako víla Zvonilka zkřížená se štětkou z Perlovky, tak sice dítěti možná "dopřeje" jednu růžovou věc s flitry, ale vybere tu nejméně odpornou. Například. A může při předávání té věci sdělit i svůj názor na ni.