Čekání v Podolí je téma na samostatnou kapitolu. Mým vrcholným zážitkem je čekání již s jedním malým dítětem od 8 do 12, abych pak následně byla vyslána na monitor, kde šli samozřejmě v tuto dobu na oběd, tak jsem si počkala, až se vrátí, pak jsem si počkala, až se vrátí z oběda doktoři, abych se dozvěděla, že monitor je nějaký mizerně natočený a je třeba jej natočit znovu, ovšem mezitím na monitoru zavřeli a musela jsem si opět počkat. Odcházela jsem soptící po čtvrté odpoledne s přesvědčením, že třetí dítě si v žádném případě pořizovat nebudu. Opravdu ani na minutu neuvěřím, že s tou organizací prohlídek nejde něco udělat.