Tuten - třeba u nás to s tou rybičkou bylo asi hlavně tím, že to bylo první synovo nějaké zvířátko, co měl doma...naposledy jsme měli králíčka, ještě než se syn narodil (a toho máme pohřbeného na zahradě)...takže logicky pro něj ta rybička dost znamenala, i když jich bylo v akvárku dalších nevím kolik...byla to skalára, kterou si sám vybral, dal jí i jméno...takže prostě byl smutný, když umřela...a upřímně, mně to taky nebylo úplně jedno, taky mi to bylo líto, i když jsem samozřejmě zase nijak hluboce netruchlila...ale jedno mi to nebylo...pak nám umřely ještě další dvě rybičky, to už tolik neprožíval, byly to ty, kterých tam bylo celé hejno, nebyla to ta jedna jediná, kterou si hodně oblíbil...ale i tak ho to mrzelo...